Přehrada u České Skalice se neplní deštěm, ale přivaděčem z řeky Úpy. Boční napájení z ní udělalo české moře o rozloze 10 km²

Když se řekne přehrada, většina lidí si představí hráz postavenou napříč řekou. Rozkoš tuhle představu boří.

Foto: Petr1888 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Leží na nenápadném potoce stejného jména, ale rozhodující objem vody do ní proudí odjinud, z řeky Úpy, přes jez ve Zlíči a více než dvoukilometrový umělý kanál. Právě tahle „nepřímost“ dala východočeskému vodnímu dílu jeho unikátní provozní logiku, rozlehlou hladinu přezdívanou Východočeské moře a stavební historii plnou zvratů.

Jednadvacet let od prvního výkopu: proč se stavba Rozkoše protáhla přes tři dekády

Přípravné práce na nádrži odstartovaly v roce 1951. O pouhých dvanáct měsíců později se lopaty odložily. Oficiální zdůvodnění Povodí Labe zní suše: „nedostatečná příprava celé stavby z hlediska nových předpisů.“ Projekt usnul na třináct let.

Probudilo ho až hledání závlahových zdrojů podél Labe koncem padesátých let. V roce 1958 se téma vrátilo na stůl, o dva roky později schválil nový investiční záměr stavbu přehrady na potoce Rozkoš spolu s jezem na Úpě a gravitačním přivaděčem. Hlavní stavební etapa pak běžela od roku 1965 do roku 1972. Součet startu, dlouhé pauzy a dostavby dává oněch jednadvacet let, nikoli nepřetržité budování.

Paradoxně právě vynucená přestávka přinesla přerámování celého záměru. Nové zadání posílilo vodohospodářský smysl díla: závlahy, nadlepšování průtoků v suchých obdobích, částečná protipovodňová ochrana. Zdržení stálo čas i peníze, funkčně ale posunulo Rozkoš k účelnějšímu modelu.

Jak jez ve Zlíči a přivaděč řídí plnění „Východočeského moře“

Srdce celého systému bije na Úpě u Zlíče, pár set metrů od zámku Ratibořice. Jez o šířce dvaceti metrů s ocelovou klapkou vysokou 3,15 metru nadzdvihne hladinu řeky. Část proudu se přes regulační mechanismus odkloní do přivaděče dlouhého 2 337 metrů, jehož maximální kapacita dosahuje 150 kubíků za sekundu. Voda teče gravitačně, bez čerpadel a bez energetické náročnosti.

Další technický detail stojí za pozornost: hlavní hráz Rozkoše postrádá vlastní bezpečnostní přeliv. Funkci pojistky proti přeplnění zastává právě řízený jez na Úpě. U velkých českých přehrad jde o výraznou výjimku. Mezi známými rekreačními nádržemi v Česku se srovnatelně výrazné boční napájení přes samostatný jez a přivaděč v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Závislost na průtoku Úpy by mohla budit obavy z vysychání. Zkušenost ze suchého roku 2018 však ukazuje opak: zásobní prostor se na jaře naplnil vodou z Úpy, přítok pak až do podzimu klesl na nulu, a přesto nádrž od července do listopadu dotovala okolní toky průtokem dvou až pěti kubíků za sekundu. Správce konstatoval, že dílo „po celou dobu velmi dobře plnilo svůj účel.“

Dvě tváře jedné nádrže: proč se sever a jih Rozkoše liší

Rozkoš se dělí na dvě odlišné části. Jižní, rekreační, zabírá při standardní hladině 702 hektarů. Severní, kam ústí přivaděč z Úpy, měří 186 hektarů a vykazuje během vegetační sezóny jinou jakost vody. Dohromady při kótě 280,50 m n. m. pokrývají 888 hektarů; při maximálním vzdutí plocha naroste na 1 001,3 hektaru, tedy zhruba deset čtverečních kilometrů.

V českém měřítku jde o impozantní číslo. Pro srovnání:

Vodní plocha	Rozloha	Max. hloubka
Lipno	4 870 ha	25 m
Rozkoš	max. 1 001 ha	17 m
Máchovo jezero	296 ha	průměrně 2,2 m

Rozkoš zabírá zhruba pětinu lipnenské hladiny, ale trojnásobek Máchova jezera. Přezdívka Východočeské moře se opírá hlavně o dojem rozlehlé, otevřené vodní plochy uprostřed mírně zvlněné krajiny, a o regionální význam, který přehrada pro východní Čechy představuje.

Koupání, kemp a Babiččino údolí: co Rozkoš nabízí výletníkům v sezóně 2026

Oficiální koupací místo „VN Rozkoš – Velká Jesenice“ figuruje v seznamu monitorovaných koupacích vod pro rok 2026. V celostátním přehledu Ministerstva zdravotnictví k 17. 8. 2026 se Rozkoš neobjevila mezi lokalitami se zákazem ani mezi jmenovanými problémovými místy. Před návštěvou se přesto vyplatí zkontrolovat aktuální stav, Povodí Labe zveřejňuje průběžné ukazatele jakosti.

Přímo na břehu funguje celoročně Autocamping Rozkoš s chatami, místy pro stany i karavany. V hlavní sezóně od června do konce srpna stojí parkování osobního auta sto korun za noc, stan vyjde na 150 Kč, karavan na dvě stovky. Vstupné pro jednodenní návštěvníky v červenci a srpnu? Nulové.

Bonus pro milovníky literární krajiny: Česká Skalice, Zlíč a Ratibořice tvoří jeden výletní celek. Naučná stezka Babiččiným údolím měří 7,5 kilometru a startuje přímo ve Skalici. Z Prahy se sem dá dojet autem za hodinu a půl (necelých 140 km), vlakem přibližně za dvě hodiny a čtvrt. Na kombinovaný jednodenní výlet (voda, zámek, údolí) je to dostačující vzdálenost i z metropole.