Svět zahalila temnota: V roce 536 „přestalo“ na rok a půl svítit slunce

Psal se rok 536, kdy došlo k obrovské erupci, kvůli které lidé neviděli 18 měsíců sluneční svit. Následky byly více než tragické.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

V pátém století našeho letopočtu si byzantský historik Prokopios z Kaisareie položil otázku, která tehdy trápila mnoho lidí: „Kde se schovává Slunce, proč ztrácí svůj jas a stín? Proč nám neposkytuje své teplé paprsky?“ Historici věnovali pozornost tomuto období, protože se ukázalo, že rok 536 nesl na svých bedrech jednu z nejhorších přírodních katastrof v dějinách lidstva. 

Slunce „přestalo svítit“

Bylo potřeba několik století, než vědci identifikovali příčinu této katastrofy. V roce 1983 publikovali Richard Stothers a Michael Rampino z Goddardova institutu pro vesmírná studia seznam starověkých sopečných erupcí, které byly zaznamenány v historických pramenech. Tyto erupce vedly k výskytu husté mlhy na obloze, která bránila Slunci v prohřátí Země, a to způsobilo rozsáhlý hladomor na severní polokouli, od Číny a Středozemí až po Mezoameriku. Toto období bylo poznamenáno také migracemi, válkami a epidemiemi. Epidemie způsobená bakterií Yersinia pestis si vyžádala více než padesát milionů obětí a přispěla ke kolapsu Římské říše. 

Tekoucí láva a sopečný prach i

Období Fimbulwinteru

Dříve se mohlo zdát, že příběh Fimbulwinteru, tříletého extrémně chladného období, kdy vše živé na Zemi hynulo, jak o něm hovoří severská mytologie, je pouhým mýtem. Nové výzkumy však naznačují, že katastrofa v roce 536 měla dlouhotrvající dopady na lidskou kulturu. Důkazy o této katastrofě byly objeveny v ledovcích ve Švýcarsku, kde vědci získali vzorky ledu, které analyzovali. Tyto vzorky obsahovaly mikroskopické částice vulkanického skla, které byly chemicky podobné horninám z Islandu. 

Vše se zastavilo

Dendrologický výzkum na irském dubu a dalších dřevinách ukázal, že růst stromů se v roce 536 dramaticky zpomalil. To naznačuje, že síla erupce byla masivní a měla rychlé a katastrofické důsledky. Teploty klesly a většina světa začala trpět nedostatkem potravin. Toto období znamenalo pro lidstvo velkou zkoušku a dopady této katastrofy byly znát po dlouhou dobu. Teprve kolem roku 660 se podnebí začalo pomalu vracet k normálu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
110 lidí právě čte
Autor článku

Marek Motyčák

Redaktorem jsem již 6. rokem. Specializuji se na optické a vizuální testy, hádanky a rébusy, ale i zpravodajství a informace o nových technologiích, přičemž zábavnou formou podporuji vědeckou gramotnost čtenářů.

Zobrazit další články