Země si během své historie prošla minimálně pěti obdobími, která lze klasifikovat jako dobu ledovou. A vzhledem k probíhajícím změnám klimatu je naše adaptace na místě.
Nová doba ledová je totiž na spadnutí. Tedy alespoň hypoteticky. Jak by tato nová éra lidstvo ovlivnila? Jak by se změnila planeta, kterou zatím tak dobře známe? Co bychom museli udělat pro vlastní přežití v nových, nepochybně nehostinných podmínkách? A směřujeme k tomuto stavu rychle, nebo se nám daří přerod klimatu oddalovat? Během všech minulých dob ledových klesla teplota po celé Zemi pod bod mrazu.
Záležitost nikoli krátkodobá
Rozhodně tehdy přitom nešlo o několik krátkých cyklů cesty Země kolem Slunce. Planetě může opětovné rozmrazení trvat i stovky milionů let. Poslední doba ledová začala v období kvartéru před asi 2,6 miliony let a technicky vzato se v ní stále nacházíme. Všechny tyto éry mají ovšem sílu zcela radikálně změnit celé prostředí planety. Přetváří krajinu, tvoří nová jezera i řeky. Rostliny a živočichové se musí adaptovat, nebo jednoduše vyhynou.
Příchod šesté velké doby ledové by nenastal ze dne na den, přechod na ni by trval určitě několik tisíciletí. A celé by to začalo náklonem zemské osy a změnou v naší oběžné dráze kolem Slunce. To by vedlo k menšímu a menšímu příkonu sluneční radiace naším směrem. Nejdříve by se to tedy projevilo na severní polokouli. Každý rok by oblíbené letní teploty o trochu poklesly, až nakonec by i v červnu či srpnu začalo mrznout.
Od ledových oblastí na jih
Tehdy by se objevily sněhové vločky a postupem času z nich budou vznikat stálé ledové bloky. Tyto ledovce by začaly v nejsevernějších oblastech Kanady, Ruska a Skandinávie a šířily by se postupně dál na jih. Nejčastěji by k tomu docházelo na zcela suché půdě a led by vytvořil bariéru vlastnímu šíření. Dnes je takto pokryto asi 10 % povrchu planety. S postupem nové éry by se stav mohl snadno dostat až na 25 % veškeré pevniny.
Led by tak postupně pokryl celou Eurasii od Britských ostrovů až po Sibiř. Po Asii by se šířily ledové bloky z Himálaje. A i když by krajina na jihu tak ledová nebyla, bílá pokrývka by se šířila od severního rohu Patagonie až k Andám. Led by nebyl jedinou změnou, protože by značně poklesly hladiny vody. Moře by sestoupilo až o 120 metrů, takže Atlantik by se prakticky oddělil od Středozemního moře. Změnily by se státní hranice a hodně zemí by se k sobě přiblížilo.
Populace jen na několika místech
Nastal by exodus z nejledovějších částí Eurasie i Severní Ameriky, což by byl jediný způsob, jak všechno přežít. Ani zbytek světa ale nebude tak pohostinný, protože všude bude velmi sucho. Rozšíří se pouště a tundry, nejvíce úkrytu pro zvěř a rostliny bude kolem rovníku. Co ale lidé? Vyvinuli jsme se jako druh právě během poslední doby ledové. Spojení kontinentů nám dovolilo se tehdy rozšířit po celé planetě a ovládnout ji.
Obyvatelné oblasti by byly neuvěřitelně přelidněné. Připravte se tedy na tvrdou konkurenci stran zcela základních životních podmínek. Ale je tu jedna dobrá zpráva. Na základě aktuálních klimatických trendů a množství oxidu uhličitého v atmosféře to nejspíš nenastane příštích 500 000 let. Aktuální trend navíc vede spíše k ohřevu prostředí než ochlazení, které by bylo nejspíš trochu záhodno. Nicméně i ten tající led by nám měl dělat starosti.
Jaké roční období máte nejraději a proč?
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 8032
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 11109
