Dojde světu záhy veškerá voda? V mnoha oblastech je odpověď zcela jasná

Voda je klíčovým zdrojem pro naše domovy, průmyslovou výrobu, zemědělství a ekosystémy. Celosvětová spotřeba vody se ovšem zcela dramaticky zvyšuje. V mnoha oblastech je tak její získávání v dostatečném množství čím dál tím větší výzva i pro moderní technologie. V poslední výroční zprávě označilo Světové ekonomické fórum „vodní krizi“ jako jednu z největších světových hrozeb. Dokonce před terorismem a finanční krizí.

Hlasy hovořící o „dni nula“

Velká města jako Kapské město v Jižní Africe a Čennaí v Indii mluví o „dni nula“. Je to moment, kdy pokud nezaprší nějakou dobu předem, z kohoutků prostě nic nepoteče. V mnoha městech v USA, Indii nebo Číně budou vodonosné vrstvy v dohledné budoucnosti zcela prázdné. Tedy za předpokladu, že současné tempo jejího odčerpávání bude trvat i nadále. Jaké hrozby můžeme tedy do budoucna ještě očekávat a jak se dají tyto problémy vyřešit?

iZdroj fotografie: World Resources Institute

Jedním z dobrých ukazatelů nedostatku vody je tzv. ukazatel vodního stresu. Je to přehled proporcí obnovitelných zdrojů (tedy srážky minus odpar) a jejich použití společností. V oblastech s úrovní stresu přes 20 % je získání pitné vody zvláště obtížné. Čím více se úroveň blíží 100 %, tím dražší bude vyřešit vodní nedostatek způsobem, který bude dlouhodobě udržitelný. Vysoký stres se vyskytuje v suchých oblastech s velkou populací.

Absence vody výrazně poškozuje ekonomiku

Klimatická změna způsobí, že aktuálně suché oblasti budou ještě sušší, a tedy vážněji postižené. Na druhé straně některé další lokality – kterých bude ovšem méně – budou mít v budoucnu srážek více. V roce 2000 žilo 2,4 miliard lidí (tedy 40 % světové populace) v oblastech, kde byla hodnota vodního stresu více jak 40 %. Do roku 2050 je očekáván nárůst takové populace na 4,7 miliardy lidí, tedy 47 % celkové populace planety.

iZdroj fotografie: Pxhere

Bude to hlavně kvůli neustálému růstu populace, klimatické změně a také ekonomickému růstu. Podle odhadů Světové banky pak tyto klimatické změny a jejich dopady na vodu vyústí v pokles HDP konkrétních oblastí o 10–15 %, hlavně v suchých regionech Asie a Afriky. Z toho jasně plyne, že naše spotřeba radikálně vzrostla. Zdravotní nezávadnost vodních zdrojů a související hygiena je klíčová hlavně pro veřejné zdraví.

Dánsko jako vzorový příklad přístupu

Výzva, jakou představuje zachování světových vodních zdrojů, bude vyžadovat inteligentní řízení naší spotřeby. V tomto ohledu má hodně co nabídnout Dánsko. Je totiž jednou z mála zemí, která dokázala omezit svou vodní spotřebu, aniž by se změnila životní úroveň obyvatel. Dnešní spotřeba vody u Dánů je přibližně o 40 % nižší, než byla v roce 1980, a stále klesá. Stát toho dosáhl kombinací drastického zvýšení cen, redukcí ztrát a výraznými kampaněmi.

Dalším prvkem je také „zelená daň“ za vodu, velmi efektivní technologie v domácnostech a redukce ztrát v hlavním vodovodním řadu. Tohle všechno bylo možné jen díky politické vůli k prosazení nepopulárních opatření včetně právě onoho zdanění. Dánská vodárenská síť je navíc ve vlastnictví spotřebitelů, a tudíž nemusí být vypláceny dividendy akcionářům. Ušetřené prostředky tak mohou být investovány do renovace.

Bohaté země zmůžou víc než chudé

Napříč rozsáhlými oblastmi planety je spotřeba vody natolik vysoká, že se může dotknout i blahobytu. Klimatická změna tento problém ještě zvýrazňuje skrze větší a delší výskyty sucha, záplavy a další přírodní pohromy. V bohatých zemích si obyvatelé mohou dovolit drahou pitnou vodu, jedním z možných řešení je tedy odsolování mořské vody. Tento postup je ale pro chudší národy ekonomicky neproveditelný.

Stejně tak je ovšem ekonomicky neudržitelné plné odsolení moří, protože bychom zničili ekosystémy, na kterých sami závisíme. Proto je potřeba zabezpečit přirozené vodní zdroje. Bude to vyžadovat nové technologie s menším únikem v domácnostech. K tomu samému musí dojít v průmyslu, zemědělství a samotné rozvodné síti. Další složkou je také recyklace odpadních vod ve městech i výstupů zemědělské produkce.

Jakým způsobem redukujete vlastní spotřebu vody?

Zdroj: ScienceNordic