Jednorožci nejspíš skutečně existovali a žili s prvními lidmi. Vědci mají 2 teorie, co stojí za jejich vyhynutím

Když se většina lidí zamyslí nad jednorožci, představí si normálního koně s duhovým či stříbrným rohem na čele. Stejně tak může přijít na mysl čínská koncepce jednorožce, který je symbolem bohatství a prosperity. Nebo dokonce řecké pojetí založené na perských zobrazeních těchto majestátních tvorů. Bez ohledu na kulturní verze je jedna věc jistá. Většina lidí je pokládá za neexistující tvory, kteří se objevují jen v pohádkách.

Prastarý předobraz moderních jednorožců

Jenže jednorožci byli – alespoň v určitém smyslu – skuteční. Akorát se lišili od naší zajeté představy. V posledních letech nám vědecké bádání přineslo více poznatků o obrovi doby ledové, konkrétně Elasmotherium sibiricum. Právě nosorožec jednorohý mohl být inspirací pozdějších pohádek a příběhů. Jak se totiž ukazuje, právě on sdílel společného předka se skupinou, která obsahuje i dnešní jednorožce. A jeho lebka mohla mít klidně roh.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ten se sice zatím nenašel, analýza lebeční kosti ale ukazuje, že by na něj místo a podmínky byly. Současní nosorožci váží v dospělosti něco mezi 680 – 2 000 kilogramy. Sibiřský jednorožec byl ještě větší, pravděpodobně dosahoval dvojnásobku této váhy. Oproti svým pozdějším příbuzným se také pohyboval rychleji, tedy rychleji než kůň. Vyskytoval se totiž na území od Kazachstánu a Sibiře až po Ukrajinu a jihozápadní Rusko.

Přehodnocení doby výskytu

Na základě fosilních nálezů na Sibiři archeologové původně odhadli dobu jeho vyhynutí na moment před 350 000 lety. To se ale změnilo v roce 2018, kdy vědci určili, že tento druhu mohl přežít až do doby před 35 000 lety. Uvádí to alespoň studie z magazínu Nature Ecology & Evolution. To by ukazovalo na jeho přítomnost mezi neandertálci a moderními lidmi. A to také pomáhá osvětlit počátek příběhů, které jsou dnes tak známé.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ve stejném roce pak badatelé testovali dohromady 23 zkamenělin. Potřebovali především zjistit více o jeho genetickém odklonu od moderního nosorožce během eocénu. Ten začal asi v době před 56 miliony lety. Během tohoto období se poprvé objevilo mnoho moderních zvířat. Mezi nimi například obrovští a děsiví ptáci nebo vyhynulý řád condylartha. A stejně tak migrovali v těchto letech do totožných oblastí lidé, takže se s těmito tvory mohli setkat.

Vyhuben člověkem nebo kvůli nedostatku jídla

Zatím ale přesné okolnosti vyhynutí tohoto sibiřského tvora zůstávají nejasné. Odborníci nevylučují možnost jeho prostého vybíjení v rámci lidského lovu – důkazy ukazují i na změnu klimatu v oné době. Tento předek dnešních nosorožců byl nastaven pouze na travnatou stravu. Je tak možné, že nebyl schopen přežít v chladnějším podnebí, kdy mu teplota prostředí zlikvidovala jediný dostupný zdroj živin.

V době před asi 43 miliony lety – během eocénu – se tak tento druh oddělil od moderních nosorožců. Badatelé naznačují, že šlo o chronodruh moderních zvířat. Ty se oddělují od jiného druhu lehkou odlišností po dlouhé časové období. Jak se předpokládá, okolní prostředí už pro tento druh nebylo vhodné, a předloha jednorožce tak vyhynula. Došlo tak k rozdělení na dvě větve, z nichž přežila jen jedna – tedy „moderní jednorožec“.