Před skoro půl milionem let dostala Antarktida mohutný zásah, o kterém skoro nikdo neví

Ohnivá koule nažhaveného plynu zasáhla Antarktidu v době před asi 430 000 lety, když přes ni přelétal meteorit.
i Zdroj fotografie: Unsplash
                   

Vědci našli důkazy o tom, že nad Antarktidou se vypařil během letu meteorit a shořel v obrovském oblaku žhavého plynu. Stalo se to zhruba před 430 000 lety a v současnosti našli vědci malé kousky trosek ovlivněné právě tímto dopadem. Tým prozkoumal minerální částice z Rondanských hor v Queen Maud v Antarktidě, které se nachází jižně od Afriky na východní straně kontinentu. Antarktida má obecně vynikající podmínky pro pátrání po meteoritech.

Dávný dopad se stále patrným vlivem

Antarktida je suchá, studená a prakticky bez lidské přítomnosti, takže cokoli se tu nachází z minula, má velmi dobrou šanci se zachovat nepoškozené. Vědci k vlastnímu překvapení našli částice, které nevypadaly jako pozemské, ale ani jako mikrometeority. Mikrometeority připomínají prášek, tohle vypadalo jako několik malinkých kamínků spojených dohromady. Některé na sobě měly stopy dalších materiálů vtisknutých do jejich povrchu.


iZdroj fotografie: Unsplash

Chemické složení částic naznačilo, že se zformovaly před stovkami tisíc let během výbuchu v nižší atmosféře. K tomu dochází, když se dopadající meteorit vypaří ještě před tím, než zasáhne pevný povrch planety. Nálezy více takových unikátních úderů a tím pádem ještě dalších a starších částic nám mohou pomoci porozumět složení a charakteristice atmosféry dávných stádií Země. Stejně tak mohou znalosti povahy těchto dopadů pomoci připravit se na další dopady.

Podrobná rekonstrukce dopadu

Dopad sám byl jen začátkem příběhu a podrobného rozboru, při kterém tým pátral po složení a zkoumal prameny, zda se někde neobjevily podobné částečky. Tohle všechno bylo vedeno snahou vytvořit model původního asteroidu, který částečky vytvořil. Částečky samy měly rozměry asi 100 – 300 mikrometrů a obsahovaly částečky olivínů a železných spinelidů, které vytvořily vzory podobné vločkám.


iZdroj fotografie: Pixabay

Minerály byly spojené dohromady drobnými částmi skla a toto složení potvrdilo, že jde o materiál pocházející z asteroidu. Koncentrace niklu taky poukázala na vnější původ, protože v zemské kůře se nikl moc nevyskytuje. Splývající podoba částic naznačila, že žhavý oblak, kde vznikly, byl velký a velmi hustý, což dovolilo roztavení a smíchání. Originální asteroid tak byl podle odhadů velký asi 100 –150 metrů.

Zdroj: Livescience

68 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
4/5 (80%) 567 hlasů
Nahlásit chybu
JakZdravě.cz
Jíst či nejíst syrové houby, to je, oč tu běží. Odborníci mají dvě jasná stanoviska
Události247.cz
Bývalý slovenský premiér Matovič tvrdí, že se na Slovensku v nejbližších dnech začne očkovat vakcínou neschválenou Evropskou lékovou agenturou
ArmádníZpravodaj.cz
Těžký Gustav bylo největší dělo nasazené v boji. Vystřelilo jen párkrát, přesto napáchalo obrovské škody
adbz.cz
Nesmrtelný keř pro líné zahrádkáře, o kterém málokdo ví. Přežije jakékoliv podmínky a sklidí obdiv od všech sousedů