Plíce Země mají rakovinu, pralesy v Amazonii momentálně vydávají více emisí oxidu uhličitého, než kolik ho dokáží pojmout. Co to pro nás znamená?

Deštné pralesy v oblasti Amazonie byly dlouho brány jako spolehlivý lapač emisí oxidu uhlíku. Jenže rozsáhlé požáry způsobují, že porost momentálně produkuje víc emisí CO2, než je jich schopen pohltit. Po desítky let se těmto pralesům přezdívalo „plíce Země“, a to právě kvůli schopnosti čistit vzduch. Celá tamní pralesní kotlina obsahuje asi polovinu všech deštných pralesů na planetě, ačkoli výzkumy pokryly jen ty v Brazílii.

Plíce Země mají rakovinu

Skutečnost, že původní lapač uhlíku ho teď mnohem víc produkuje, mají na svědomí hlavně požáry. Nejde o nehody, ale o cílené vypalování porostu v zájmu rozšiřování zemědělské půdy. Má se zde hlavně pěstovat sója a pást dobytek. Během posledních 40 let vedla změna přirozené krajiny na užitnou půdu k poklesu plochy pralesů o 17 %. To způsobilo postupné vyschnutí celého „organismu“ a oslabilo také schopnost pohlcovat škodliviny ze vzduchu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Vysušení porostů znamená zároveň vyšší náchylnost na požáry. Tyto pralesy přitom nejsou důležité jen pro čistění vzduchu celé planety, ale jsou i místem obrovské biodiversity, které nelze jinde dosáhnout. Po celé planetě bylo zničeno tolik přirozeného porostu, že se to projevuje už i na pralesech. To není dobré znamení pro budoucnost. Lidská činnost rozhodně nevede k pozitivnímu vývoji těchto oblastí.

Podrobné zkoumání terénu

Tým badatelů použil četné přelety přímo nad pralesem, aby změřil přesné hodnoty oxidu uhličitého ve vzduchu. Analýza se týkala několika oblastí v Brazílii, a to mezi lety 2010 a 2018. Měření prokázala, že místní ohně mají v průměru na svědomí 1,5 miliardy tun oxidu uhličitého za jeden rok. Nový přírůstek pralesa je přitom schopen pohltit jen asi 0,5 miliardy tun těchto emisí. Jasně z toho plyne, že místo pročištění vzduchu tu máme naopak miliardu tun CO2 navíc.

iZdroj fotografie: Pixabay

Vědci ovšem uvádí, že přes veškerou ponurost těchto zjištění je stále možnost zvrácení trendu. „Řekl bych, že je rozhodně načase přestat s podporou jakýchkoli produktů, které pocházejí právě z těchto zničených lesů,“ uvedl profesor Emanuel Gloor z univerzity v Leedsu, jeden z autorů studie. Sám věří, že vývoj lze ještě zastavit. Ovšem nevypadá to, že by se ve zničených oblastech pralesní porost znovuzrodil kdykoli v blízké době.

Zdroj: ScienceFocus