David Attenborough a jeho sdělení světu „ještě není pozdě“ . S dodržováním těchto pěti doporučení je možné ještě stále přispět k záchraně planety

Podle Sira Davida Attenborougha může lidstvo dosáhnout udržitelného života na Zemi, pokud se bude řídit pěti pravidly.

Zdroj fotografie: Pixabay

Dosáhnout určitého stupně udržitelnosti našeho života je nevyhnutelně potřeba, pokud máme na planetě Zemi i nadále přežít. Jenže jak toho docílit? Poslední dokumenty Sira Davida Attenborougha ukazují nejen jednoduchou krásu přírody, ale také nás konfrontují s klíčovou rolí, kterou v ní sami hrajeme. Naše počínání buď může pomoci planetě přežít, nebo povede k její naprosté destrukci. Jedinou cestou je v zásadě žít ze zdrojů, které nám příroda poskytne a které nenaruší její rovnováhu.

Nebude to jednoduchý život

Před 20 tisíci lety žilo po celém světě méně než 1 milion lidí. Naši předkové žili jednoduše z toho, co jim příroda poskytla, a udržovali svůj život v rovnováze, i když to rozhodně nebyl život jednoduchý. Jejich přežití určovala právě příroda a oni používali svou mysl, aby se poprali s nástrahami tehdejšího světa. Populace prosperovala, stejně jako rostly postupně lidské potřeby, požadavky a touhy.

Zdroj fotografie: Pixabay

Kdykoli se před námi objeví nějaký problém, vyřešíme ho – jenže během toho často kompletně přetvoříme povrch Země. Došlo to tak daleko, že planeta počala zcela novou fázi své existence – Antropocén, tedy věk člověka. Věci se vlastně otočily, teď my do značné míry určujeme osud přírody. Jenže člověk na přežití přírody příliš nemyslí a jedná stále chamtivěji a chamtivěji, což ničí kultury, rostliny a zvířata. Podle Davida ale existují způsoby, jak tento trend zvrátit.

Bez velkých změn to nepůjde

Prvním krokem je revoluce energetická, tedy redukce užívání fosilních paliv a jejich náhrada obnovitelnými zdroji. To zpomalí globální oteplování a okyselování oceánů a přinese s sebou čistší vzduch pro všechny. Druhým krokem je revoluce potravinová, což znamená efektivnější produkci jídla a redukci konzumace masa. Dále budeme muset snížit prostor, který obýváme, což přinese více přírodní krajiny a nižší nároky na vodu.

Zdroj fotografie: Pixabay

Dalším krokem je péče o vodstva, tedy globální síť bezletových zón a dalších restrikcí na mezinárodní úrovni, které obnoví zdravý stav oceánů, což se projeví i bohatší rybí populací. Následuje návrat k přírodě, tedy obnova divoké flóry a fauny, která kdysi obývala rozsáhlá území a dnes vyhynula nebo jen skomírá. Všechny naše snahy by měly být podepřeny skutečností, že příroda je náš největší spojenec a naše největší inspirace.

Zdroj: Mindfood