4 000 metrů pod povrchem arktického ledu: Vědci objevili zvláštní oblast se sopečnou činností

Hydrotermální průduchy byly prvně objeveny v roce 1979. Vypadají jako potrubí, vyčuhují z mořského podloží a vychází z nich teplý „kouř“. Je to ve skutečnosti horká tekutina plná minerálů. V Atlantiku a Pacifiku je těchto průduchů, zvaných také komíny, docela hodně. Jsou obklopeny unikátními ekosystémy se škeblemi, krevetami, mnohoštětinatci a extrémofilními organismy. Zdejší život nezískává energii ze slunce, ale z nitra naší planety.

Neprozkoumané teritorium

Mikroorganismy používají složky z průduchů jako zdroj energie a vytváří organickou hmotu stejně, jako rostliny a řasy využívají fotosyntézu. Větší organismy pak žijí v symbióze s těmito mikroby. Nicméně zatím se nikdo nepodíval na faunu tohoto typu na území Arktidy. Co tedy žije ve studených a hlubokých vodách, které leží 4 000 metrů pod věčným ledem? Jak to tam vlastně vypadá a funguje?

iZdroj fotografie: Se souhlasem Elise Kjørstad

„Chtěli jsme vidět, jestli se tento ekosystém vyvinul v izolaci. Jestli se liší od ostatních míst a hydrotermálních komínů, nebo jestli jde o propojené struktury,“ říká Eva Ramirez-Llodra. Je mořskou bioložkou v Norském institutu vodního výzkumu (NIVA). Společně s týmem mezinárodních vědců podnikla výpravu právě do této lokality. Doufali, že najdou Auroru, vulkanické pole s komíny, které jsou známé jako „černí kuřáci“.

Předchozí výprava komíny našla

Badatelé mohli použít nový norský ledoborec, na kterém byli zástupci jedenácti mezinárodních organizací. Chemické rozbory vody už dříve odhalily, že se v severním regionu nachází komíny, hlavně u pohoří Gakkel. Němečtí vědci je hledali už v roce 2014 a po pěti týdnech se jim poštěstilo. „Přejeli přes jeden z nich a získali asi minutu záznamu. To jim dovolilo se příště vypravit prakticky na jistotu,“ uvedla Ramirez.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Elise Kjørstad

Nový tým teď místo navštívil znovu, přičemž plán byl jak natočit video, tak odebrat vzorky organismů žijících v hlubinách. Celou expedici vedla UiT (The Arctic University of Norway) a Eva Ramirez zde byla vedoucí. Bylo však těžké cokoli plánovat, protože práce byla ovlivněna aktuálními ledovými podmínkami. Arktické moře není klidná oblast. Led se láme, opět zamrzá, a to s různou tloušťkou. Dostat se na přesné místo tak bylo velmi náročné.

Konečně na správné pozici

Dne 3. října se konečně dostali na místo, kde předpokládali přítomnost vulkanického pole. „Když se konečně objevil první komín, všichni na plavidle vybuchli nadšením.“ Byl opravdu velký a výprava záhy našla ještě dva další. Jakmile se dostali blíž, viděli černý kouř vycházející ze zejícího podvodního kráteru. „Není to kouř, je to tekutina o teplotě asi 350 stupňů Celsia. A kamera do toho najela přímo, takže všechno zčernalo a nemohli jsme nic dělat.“

iZdroj fotografie: Se souhlasem Elise Kjørstad

Obraz se naštěstí po pár minutách opět objevil a srovnal. Badatelé mohli tedy pokračovat a měli za sebou první blízké setkání s černým kuřákem. Komín byl obklopen minerálními poli, která zářila jako zlato. Nešlo však o zlato, ale siřičitan, který se v místě usazuje právě z černého „kouře“. Je však pravda, že tekutina nese stopy jak zlata, tak i stříbra. Kolem komínu byla celá hejna bílých organismů, které odrážely světlo kamery.

Zlatá pole a skleněné houby

Oblast obklopující Auroru byla pokryta silnou vrstvou zrnitého sedimentu. Kdekoli byl povrch dost silný na to, aby se na něm něco udrželo, byly bílé a strašidelné houby. Vedle dováděly krevety, sumýši a sasanky, občas kolem proplulo hejno ryb. Největší zastoupení tu ale měly skleněné houby. Jsou poměrně vzácné, mohou narůst až do velikosti 1 metru a dožívají se i několika staletí. Většinu jich tvoří oxid křemičitý, jen část je organická.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Elise Kjørstad

Oblast nepochybně vyžaduje další studie, nové výpravy a také další zachycený materiál. Ramier konstatovala, že se rozhodně bude účastnit příští expedice, aby odebrala vzorky, které jsou komínům blíž. „I když jsme měli na začátku nějaké problémy a neodebrali jsme bezprostřední vzorky, všichni se těší, až budou v práci pokračovat.“ První výprava do tohoto teritoria tak nepochybně přinesla své ovoce.

Která oblast pod vodou vám nejvíce učarovala a čím?

Zdroj: ScienceNorway