Před více jak 430 000 lety nejspíš nad Antarktidou vybuchl meteorit a podobný zásah v obydlené oblasti by byl naprosto devastující.
Malá vesmírná skála o velikosti 100 až 150 metrů se před stovkami tisíc let rozpadla nad Antarktidou, když rozžhavená letěla skrze atmosféru, uvádí nová studie. Stopou této události jsou dodnes nálezy malinkatých kamínků spojených žárem dohromady. Pocházejí z ploché skály ve východní Antarktidě a poukazují právě na dávný rozpad vesmírného tělesa v nízkých vrstvách atmosféry, který se odehrál nad tímto územím.
Dávný zásah území se stopami patrnými dodnes
Kousky kamene bohaté na nikl a hořčík byly odebrány ze vzorku sedimentu vážícího více jak 6 kilogramů odebraného na vrcholku hory Walnumfjellet ve výšce 2 500 metrů, uvedl Matthis van Ginneken, kosmochemik i univerzity v Kentu v Anglii. Jejich exotické chemické složení neodpovídá pozemským skalám, ale podobá se složení prvků v meteoritech zvaných chondrity, uvedl spolu s týmem ve zprávě z konce března.
Většina částic má velikost 0,1 – 0,3 milimetry a více než polovina z nich sestává z kuliček, které žár pospojoval do soustavy. Mix prvků těchto útvarů se shoduje s částicemi nalezenými na dalších výzkumných stanicích Antarktidy, z nichž jedno je více jak 2 750 kilometrů daleko. To naznačuje, že všechny materiály pocházejí ze stejné události a protože další částečky byly datovány do doby před 430 000 lety, usoudil tým, že z té doby pochází i nález z vrcholku hory.
Nenechal kráter, zato roztavil povrch
Chemické složení s bohatostí na nikl a hořčík ukazuje na příbuznost částic s konkrétním typem meteoritů. Ten konkrétní, který se nejspíš rozpadl právě nad Antarktidou, mel v průměru mezi 100 – 150 metry, jak vědci odhadli na základě počítačové simulace, a nejspíš shořel v nízké nadmořské výšce. Tlaková vlna zasáhla nejspíš území o velikosti 100 000 čtverečných kilometrů povrchu ledovců a nenechala žádný kráter.
Ovšem maximální teplota na tomto místě, které zaplnil horký plyn, dosáhla zhruba 5 000 stupňů Celsia a rozhodně roztavila několik centimetrů ledu. Pokud by se stejný dopad odehrál dnes a trefil se do jakékoli obydlené oblasti planety, nepochybně by to vedlo k milionům mrtvých a vážnému poškození prostředí na stovky kilometrů od místa dopadu nebo shoření takového tělesa při explozi v obdobných výškách.