Určitě jste se někdy točili kolem dokola a pak jste roztáhli ruce. Například při tanci nebo jen tak z legrace mezi přáteli.
Nejspíš jste si při tomto pohybu všimli skutečnosti, že jakmile jste napřáhli ruce, zpomalilo to vaši rotaci. A pak se nám naskytne pohled na mrakodrapy, které se po celém světě předhánějí, který dosáhne blíže k oblakům. Takže se nabídne otázka, zda tyto budovy fungují stejně jako ony napřažené paže a mají nějaký vliv na otáčení samotné planety Země. Ukazuje se, že tomu tak skutečně je, ovšem v míře prakticky zanedbatelné.
Stavíme paže našeho světa
Kdykoli inženýři, architekti a tisíce dělníků postaví skutečně vysokou budovu, rotace Země se trošičku zpomalí. Ve výsledku to také znamená, že máme o malinko delší den. Čím vyšší budovy, čím těžší a blíže rovníku, tím větší má na rotaci planety tento objekt vliv. Fenomén se odvíjí od základní fyziky rotujících objektů. Rychlost takové rotace je ovlivněna, pokud se na objektu změní rozložení hmoty, a tím také váhy.
Když se hmota přesouvá ke středu rotujícího tělesa, rychlost otáčení se tím zvyšuje. Když se naopak přesunuje k okrajům, rychlost rotace je redukována. Takže kdykoli z povrchu země vyrazí další mrakodrap, dojde právě k tomuto natažení váhy směrem od středu planety. Každý takový výčnělek má dopad, i když velmi nepatrný. Princip je také známý skateboardistům, kteří často skáčou v piruetách. Když při kousku roztáhnou ruce, zpomalí je to.
Není třeba se zpomalení bát
Je ale potřeba jasně uvést, že ani dosavadní stavba všech mrakodrapů na světě neměla na rotaci Země jakkoli znatelný vliv. Jejich příspěvek ke zpomalení je zkrátka tak droboučký, že ho skoro nelze ani změřit. I jejich součet je mnohonásobně menší než gravitační tah Měsíce. Tento satelit planety prodlužuje náš den o 0,0016 sekund za jedno století. Z toho plyne, že se i v jeho případě bavíme o miniaturním vlivu.
Zatím nejvyšší stavba na světě, Burj Khalifa v Dubaji, je vysoká 828 metrů a váží asi 500 000 tun. To je velmi málo ve srovnání s poloměrem Země (6 371 kilometrů) a její obrovskou masou (čítající šestku a za ní 21 nul). Zemská rotace byla tak touto stavbou ovlivněna, den se ovšem prodloužil o několik miliontin miliardtiny vteřiny. Z toho je znát, že naše megastavby jsou stále naprosto zanedbatelným počinem z hlediska celkového objemu hmoty v planetárním měřítku.