Proč led v Antarktidě zelená: Anomální jev, který dostatečně vypovídá o stavu životního prostředí světa

Skoro po 200 let byl zdroj této barvy záhadou i pro experty. Tým vědců z univerzity ve Washingtonu však nedávno provedl vlastní výzkum. Podle vlastního tvrzení našel konečně příčinu této anomálie. Za běžných situací se nám led jeví jako bílý, případně lehce modrý. Voda totiž pohlcuje všechny ostatní barvy viditelného spektra. Výzkum glaciologa Stephena Warrena naznačuje, že smaragdová barva má původ v oxidech železa.

Prvek, který potřebuje všechno živé

Jde o stejné látky, jaké vytváří například hnědočerné skvrny rzi na kovu. Je-li tento předpoklad správný, může vyplnit mnoho „prázdných míst“ týkajících se i jiných jevů. V ledu uvězněné železo by totiž mohlo být kritickým článkem potravního řetězce celé Antarktidy. Badatel je toho názoru, že ledovce během svého vzniku železo absorbují. Jeho stopy byly totiž nalezeny ve vzorcích kamenného prachu z antarktické půdy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tento kov se pak přirozenou cestou dostává do oceánů, kde se zařazuje do „jídelníčku“ fytoplanktonu. Ten je zase hlavní složkou potravy pro všechny větší tvory, tedy od krilu přes medúzy až po velryby. Všechny stupně potřebují železo. Výzkumy začaly již v roce 1998, tehdy Warren vylezl prvně na ledovce u východního pobřeží Antarktidy. „Nepřekvapila mě tehdy ani tak barva ledu, jako spíše jeho průhlednost, neměl dokonce ani bublinky.“

Bubliny, zamrzlá voda a obrovská koncentrace

Bubliny v ledu vznikají při jeho hromadění se ve vrstvách – v těch totiž zůstává vzduch. Někdy se však stane, že zamrzne samotná voda oceánu. Vznikne tak pevná hmota bez jakýchkoli vzduchových kapes. Většinou má také tmavší odstín. Nejdříve se Warren domníval, že za tuto barvu může organický uhlík ve vodě, který má žlutou barvu. V kombinaci s modrým ledem by tak vznikl zelený ledovec, že?

iZdroj fotografie: Depositphotos

Testování materiálů však ukázalo, že úroveň organického uhlíku je identická s každým normálním ledem. Teprve koncem roku 2016 zjistil tým pod vedením Laury Herraiz-Borreguero z University of Southampton něco jiného. Dokázali totiž, že smaragdově zabarvený ledovec se značně liší od veškerých svých studených příbuzných. Koncentrace železa uvnitř totiž přesahovala normální výskyt až 500krát. Neuvěřitelné číslo.

Koloběh glaciální mouky

Teď před vědci stojí úkol zjistit, odkud se tolik železa do ledovců vlastně dostalo. Předpoklad, že jde o materiál zachycený z půdy, je pouhou hypotézou, která čeká na případnou verifikaci. Warren má ovšem podezření na tzv. glaciální mouku. Jde o jemný sediment, jemnější než písek, který je prouděním vody unášen napříč celým světem. Jeho stopy lze nalézt naprosto kdekoli, ale právě hojný obsah železa mu dodává onu krásnou smaragdovou barvu.

Antarktida je nejchladnější kontinent planety, kde panuje prakticky výlučně ledové podnebí. Její centrální oblasti jsou navíc extrémně suché a spadne tu jen asi 50 mm srážek za rok. Je tu také stálá anticyklonální situace, takže obloha je prakticky bez oblačnosti. Případné srážky jsou navíc jen sníh přivátý větrem. Centrální plošina východní Antarktidy je taky zdrojem nejnižší oficiální teploty na Zemi. Dne 21. července 1983 tu bylo -89,2 stupňů Celsia.