Po úrazu hlavy předpovídal budoucnost, další zas viděl daleko do minulosti. Lékaři si stále nejsou jisti, jak k něčemu takovému může dojít. Génius se však může skrývat v každém z nás.
Lidský mozek stále představuje jeden z nejméně prozkoumaných orgánů v lidském těle. Jeho fungování je extrémně citlivé na jakékoliv zátěžové podmínky, a přitom nás svými schopnostmi nikdy nepřestane udivovat. Vědci se například už celá desetiletí zabývají fenoménem, který je pojmenován jako Syndrom učence. Objevuje se u lidí, kteří se vyznačují nezvyklým nadáním pro matematiku, hudbu nebo umění. Zatímco někteří lidé se s tímto syndromem narodí, u jiných se může projevit po úrazu hlavy.
Syndrom učence z vás udělá génia
Syndrom učence znamená, že je člověk obdařen nebývalým nadáním v některých oblastech. Většinou se jedná o schopnosti spojené s hudbou, kalendářními údaji, matimatickou vědou, uměním nebo prostorovým cítěním. Takové jedince mnohdy považujeme za génie ve svém oboru.
Jedná se však o vzácný jev, který se projevuje zhruba u jednoho procenta lidí s nějakou formou autismu. Ve velmi vzácných případech se projeví také u lidí bez autismu. Jedná se však o méně než jedno procento populace. Do těchto statistik se navíc zahrnují také lidé, u kterých se Syndrom učence projevil po úrazu hlavy.
Syndrom učence získáte po úrazu hlavy
Vážný úraz hlavy s sebou často přináší četné vedlejší efekty, které mohou navždy změnit život člověka. Při poškození mozku může dojít ke ztrátě paměti, rozeznávacích či sociálních schopností. Mohou se projevit silné a pravidelné bolesti hlavy a ve vážných případech může dojít až ke ztrátě identity. V ojedinělých případech však může dojít také k rozvinutí Syndromu učence.
Lidé po úrazu hlavy tak například zjistí, že bravurně ovládají hru na klavír, přestože se hudbě dřív nevěnovali. Nejčastěji k tomu dochází při poškození levé hemisféry mozku, kdy pravá hemisféra začne její funkci kompenzovat. U člověka tak dojde k rozvoji nových schopností. Podle vědců to však neznamená, že by se zázrakem objevily nové schopnosti. Vysvětlují to spíše jako rozvinutí takzvaně hybernujících schopností.
Stali se z nich jiní lidé
Tento jev dokládají některé případy skutečných lidí. Například jeden desetiletý chlapec po úrazu hlavy dokázal přesně pojmenovat jednotlivé události svého života. Pamatoval si přesné dny, data i hodiny všech událostí, včetně těch, které se odehrály dávno v minulosti.
Dalším příkladem je muž, který žil bezstarostný život plný zábavy, dokud se nestal obětí násilného přepadení, během kterého došlo ke zranění jeho mozku. Od té chvíle ztratil zájem o zábavu a stal se z něj matematický génius. V jiných případech mohli lidé po zranění hlavy dokonce předvídat budoucnost nebo najednou skládat mistrovská hudební díla bez předchozího hudebního vzdělání. Génius se tak svým způsobem skrývá v každém z nás.