Pálí vás v bazénu oči? Chlór za to nemůže, pravým důvodem je lidská nevychovanost

Silný „chlorový“ zápach a pálení očí v bazénu nejsou známkou přehnané dezinfekce. Jsou důkazem, že se ve vodě děje něco úplně jiného.

Foto: Pxhere

Představte si krytý bazén v pátek odpoledne. Hala plná rodin, plavců, dětí ve vodě. Vzduch štípe do očí ještě na břehu. Většina lidí si řekne: „Dali tam moc chlóru.“ Jenže pravda je přesně opačná. Ten dráždivý pach neprodukuje dezinfekce sama o sobě, produkují ho látky, které vznikají teprve ve chvíli, kdy se chlór setká s tím, co do vody přinesou návštěvníci. S močí, potem, zbytky kosmetiky, kožními buňkami. Americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) to říká bez obalu: oči v bazénu nedráždí chlór, ale chloraminy, vedlejší produkty reakce dezinfekce s lidskou organickou zátěží.

Chemie, kterou spouští návštěvníci

Volný chlór v bazénové vodě má jedinou úlohu: zabíjet bakterie, viry a parazity. Jakmile ale narazí na dusíkaté látky, a těch je v moči i potu víc než dost, zreaguje s nimi a přemění se na takzvaný vázaný chlór. Vznikají chloraminy, z nichž nejproblematičtější je trichloramin. Právě ten je zodpovědný za typický štiplavý pach krytých bazénových hal.

Důsledek je dvojí. Za prvé, chloraminy dráždí oči, sliznice nosu a dýchací cesty. Za druhé, každá molekula chlóru, která zreaguje s močí nebo potem, už není k dispozici pro dezinfekci. Voda paradoxně voní „hodně chlorově“, ale ve skutečnosti je v ní méně účinné dezinfekce, než by mělo být.

V krytých halách se problém násobí. Trichloramin se uvolňuje z vodní hladiny do vzduchu a bez dostatečného větrání se hromadí těsně nad ní, přesně tam, kde plavci dýchají. Venku se tyto látky rozptylují a rozkládají i působením UV záření. Uvnitř zůstávají.

75 litrů moči v jednom bazénu

Jak moc je lidský podíl reálný? Výzkumný tým Univerzity v Albertě v roce 2017 použil umělé sladidlo acesulfam-K jako marker moči a analyzoval veřejný bazén o objemu 830 tisíc litrů. Výsledek: za pouhé tři týdny v něm naměřili přibližně 75 litrů moči.

Americký průzkum agentury Sachs Media z roku 2019 mezi 3 100 dospělými přidal další čísla:

• 40 % přiznalo, že se jako dospělí do bazénu vymočili.
• 48 % uvedlo, že se před plaváním vůbec nesprchují.
• 37 % věřilo, že v bazénech existuje speciální barvivo, které moč odhalí.

Žádné takové barvivo přitom neexistuje. Odborníci z Water Quality and Health Council a americké Národní nadace pro bazénovou bezpečnost v roce 2015 potvrdili, že jde o výchovnou historku, kterou rodiče po generace používají, aby děti od močení odradili.

Český reprezentativní průzkum na toto téma se nám v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Není ale důvod předpokládat, že by se české bazény chovaly zásadně jinak.

Foto: Pixnio

Co hlídá česká vyhláška, a co nehlídá návštěvníky

Česká legislativa problém chloraminů zná. Vyhláška č. 238/2011 Sb. ukládá provozovatelům bazénů průběžně měřit volný i vázaný chlór ve vodě a výsledky pravidelně ověřovat laboratorně. Pro kryté bazény navíc stanovuje limit pro trichloramin ve vzduchu haly: 0,5 mg/m³, měřeno 20 centimetrů nad hladinou.

To je důležitý detail. Regulátor nepočítá jen s kvalitou vody, ale i s kvalitou vzduchu, který plavci dýchají. Co ale žádná vyhláška neošetří, je chování lidí ve vodě. Provozovatel může mít perfektní recirkulaci, UV lampy i ozonizaci, a přesto prohraje, pokud desítky návštěvníků vstoupí do bazénu nesprchovaných, namazaných opalovacím krémem a s plným měchýřem.

Jak rychle se situace může zhoršit, ukázala studie publikovaná v časopise Water Research: během čtyřdenní národní plavecké soutěže v krytém bazénu stoupla koncentrace trichloraminu třikrát až čtyřikrát. A to šlo o trénované sportovce, kteří se zpravidla sprchují důkladněji než běžní rekreanti.

Jak poznat bazén, do kterého raději nevlézt

Přímo moč ve vodě neodhalíte. Existují ale nepřímé signály, které stojí za pozornost ještě předtím, než se svléknete:

• Silný „chlorový“ pach v hale — není známka čistoty, ale varovný signál vysoké koncentrace chloraminů.
• Štípání očí už na břehu — trichloramin ve vzduchu dráždí dřív, než se ponoříte.
• Zakalená voda — v čistém bazénu musíte vidět výpusť na dně hlubokého konce.
• Chybějící nebo staré inspekční výsledky — dobře řízený provoz je zveřejňuje.

CDC doporučuje jako orientační měřítko pH mezi 7,2 a 7,8 a volný chlór alespoň 1 mg/l. Kdo si chce být jistý, pořídí si testovací proužky za pár desítek korun.

Co s tím může udělat každý sám

Řešení není méně chlóru ani víc chlóru. Je to víc disciplíny. Sprcha před vstupem do bazénu smyje většinu potu, kosmetiky a dalších látek, které by jinak chlór spotřebovaly na výrobu chloraminů místo na dezinfekci. A ano, i dospělý člověk by měl na záchod chodit na záchod, ne do vody.

Výzkumníci z Univerzity v Albertě ke svým zjištěním dodali jednu věc, která stojí za zopakování: zdravotní přínosy plavání převažují nad rizikem. Cílem není lidi od bazénů odradit. Cílem je, aby se v nich dalo dýchat.