Zámek v Náměšti na Hané přilákal k televizi rekordních 633 tisíc diváků. Za jeho unikátní dispozicí stojí francouzský architektonický princip

Středeční večer 7. ledna 2026 přinesl České televizi dosud nejsilnější epizodu dokumentárního cyklu Modrá krev, premiéru dílu o Harrachových sledovalo 633 tisíc diváků.

Foto: Palickap / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Po dvacáté hodině toho dne neporazil harrachovskou epizodu žádný pořad na žádné české stanici. Rada ČT na svém jednání 14. ledna doplnila, že Modrá krev se tímto výkonem stala nejsledovanějším dokumentárním cyklem ČT2 od roku 2008. Průměr celé čtvrté řady nakonec dosáhl 678 tisíc diváků se share 18,31 %, pro srovnání už první série byla považována za úspěch s průměrem přes 420 tisíc. Otázka, která se nabízí, zní jednoduše: proč právě Harrachové a právě zámek v Náměšti na Hané dokázali přitáhnout k obrazovkám tolik lidí?

Geometrie, která se vryje do paměti: kruhový park a radiální aleje

Odpověď začíná u samotného sídla. Zámek v Náměšti na Hané neleží v krajině tak, jak bychom čekali od moravského šlechtického sídla. Čtyřkřídlá budova stojí přesně uprostřed kruhového parku, z něhož se rozbíhají lipové aleje do všech světových stran. Hlavní kompoziční osa, bazén, monumentální schodiště a radiální stromořadí vytvářejí půdorys čitelný i z ptačí perspektivy, a právě proto mimořádně televizní.

Oficiální web zámku označuje tuto dispozici za významnou v celoevropském měřítku. Územní plán městyse hovoří o „francouzsky orientovaných raně neoklasicistních formách“ a o pravidelném řešení parku navázaném na centrální osu. Celý areál je komponován jako jeden geometrický celek. Zatímco většina moravských zámků pracuje s podélným nebo obdélným uspořádáním, Náměšť staví na centralitě budovy v kruhu. Právě tato ojedinělá aplikace francouzského kompozičního principu dává kameře materiál, který se obtížně hledá jinde.

Rod Harrachů a příběh, který přesahuje zámecké zdi

Ferdinand Bonaventura hrabě z Harrachu zahájil stavbu nového letního sídla 1. března 1766. Volba tehdy nejmodernějšího stylu, raného klasicismu přepracovaného podle francouzských vzorů, odpovídala proměně vkusu, která se v šedesátých letech osmnáctého století šířila Evropou. Harrachové panství získali už roku 1726 a jejich moravská stopa sahá daleko za zámecké zdi.

Anotace dílu na webu České televize akcentuje, že rod stál u zrodu řady průmyslových odvětví a přivezl do českých zemí lyže. Právě tato šíře rodového příběhu, od sklářství přes textil až po sportovní historii, dodala epizodě narativní tah, který samotná architektura poskytnout nemůže. Po smrti Ferdinanda Bonaventury zdědila Náměšť jeho dcera Marie Róza, provdaná za Josefa Kinského, a Kinští zde pak žili 124 let. Zámecký příběh je proto zároveň harrachovský i kinský.

Proč Náměšť dosud stála ve stínu silnějších značek

Podle poslední veřejně dostupné statistiky za rok 2021 navštívilo zámek 19 437 osob, třetí nejvyšší číslo mezi zámky Olomouckého kraje, za Bouzovem a Velkými Losinami. Starší obecní záznamy dokládají, že Náměšť uměla přitáhnout i víc: 29 102 návštěvníků v roce 2009, 25 672 o dva roky později. Jde tedy o respektovanou regionální památku s desítkami tisíc příchozích ročně.

Jenže v krajském přehledu turistických cílů za rok 2024 dominují úplně jiné taháky: olomoucká zoo, Termály Losiny, aquapark, botanické skleníky a právě Bouzov. Náměšť v tomto výčtu chybí. Celostátní povědomí o ní bylo dlouho omezené, a právě proto měl televizní zásah tak silný efekt. Souhra zavedené značky Modrá krev, zvučného jména Harrachů a vizuálně nezaměnitelné geometrie sídla proměnila středně velkou hanáckou památku v jeden z nejsilnějších obrazů středečního večera.

Jak se na zámek podívat osobně: sezóna, trasy a doprava

Kdo se po zhlédnutí dílu rozhodne vyrazit na vlastní oči, má cestu poměrně snadnou. Zámek leží patnáct kilometrů západně od Olomouce, šestnáct kilometrů severně od Prostějova a čtrnáct jižně od Litovle. Dojet lze autem, vlakem i autobusem; od obou zastávek vede cesta do kopce zhruba deset minut pěšky.

Otevírací doba kopíruje klasický sezónní režim:

• Duben: víkendy a svátky, 9:00–16:00
• Květen–září: úterý až neděle a svátky, 9:00–17:00
• Říjen: víkendy a svátky, 9:00–16:00
• Listopad–březen: zavřeno

Poslední prohlídka startuje vždy hodinu před koncem. Zámek nabízí tři prohlídkové trasy a dvě samostatné výstavy. Trasa A provede přízemím, reprezentačními sály a knihovnou za dvacet až třicet minut a je bezbariérová. Součástí expozice jsou i dva arcibiskupské kočáry.