Záhadný taneční mor: Lidé tančili několik dní v kuse, dokud nepadli kompletním vyčerpáním

Záhadný taneční mor. Lidé tančili několik dní v kuse, dokud nepadli kompletním vyčerpáním. Obětí bylo mnoho, vysvětlení však neexistuje. Jednalo se o příklad davové hysterie?

taneční mor i Zdroj fotografie: Public domain / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ve středověku a raném novověku zažila Evropa hned několik morových ran. Většinou se jednalo o hrůznou epidemii černé smrti, která vymýtila až třetinu evropské populace. Historie však mluví i o jiných epidemiích, které působí spíše úsměvně a nad kterými dodnes zůstává rozum stát. V létě roku 1518 zachvátil středověký Štrasburk takzvaný „taneční mor“. Akademici se stále přou, zda šlo o výjimečný případ otravy houbami nebo o masovou hysterii.

S létem přichází taneční mor

Je slunečný červnový den a ulice Štrasburku zachvátí dav podivných tanečníků. Nikde nehraje žádná hudba ani nikdo nezpívá. Přesto všichni vesele poskakují, podivně se kroutí a trhají rukama i nohama na všechny strany. Štrasburk právě zachvátil taneční mor. Podle dobových záznamů byla prvním „nakaženým“ tanečníkem mladá žena jménem Frau Troffea, která dopoledne opouští dům a tancuje jako smyslů zbavená. Tancuje bez přestání tři dny v kuse a postupně se k ní přidává více a více lidí.

Taneční mor se během chvilky vymyká kontrole. Mnozí po pár dnech padají vysílením a umírají na celkové vyčerpání organismu. Nikdo z nich nejí ani nepije. Dokonce se ani na chvíli nezastaví. Podle dobových lékařů se jedná o velké množství horké krve v tělech obětí, kterou potřebují vytancovat. Rada města proto nažene dav na rozlehlé náměstí a najme hudebníky. Nově příchozí tak získají dojem, že ve Štrasburku probíhá nějaká velká slavnost, zatímco lékaři se snaží tanečníkům pouštět žilou, aby je zbavili přebytečné horké krve. Efekt této léčby je dle očekávání tragický.

taneční mor
iZdroj fotografie: Pieter Brueghel the Younger / Creative Commons / CC BY-SA
Lidé tančili několik dní v kuse, dokud neumřeli vyčerpáním.

Církev má jasno

Když se počet obětí během organizované taneční zábavy znásobí, přichází církev se svým vysvětlením. Jedná se o boží trest, který postihl všechny hříšné občany města. V tu chvíli zavede městská rada pravý opak svého původního opatření a zakáže hraní na veřejnosti, zavře všechny vykřičené domy a hazardní herny. Taneční mor však stále neustupuje a mrtví se hromadí. V posledním zoufalém pokusu o řešení vyžene církev a rada všechny tanečníky na nedaleký kopec, který je zasvěcený svatému Vítovi, kde taneční šílenství po první modlitbě končí.

Záhadný taneční mor: Nakažení tančili několik dní v kuse a nemohli přestat

Podle většiny teorií se jednalo o příklad davové psychózy. Středověká Evropa byla známá svým církevním fanatismem, který do lidí vtloukal odstrašující příklady hříšného chování. Takový člověk může velice lehce podlehnout přesvědčení, že ho stihla nějaká kletba a jeho tělo začne podvědomě reagovat podle fanatického naprogramování. Těžko říct, co mohlo být spouštěčem u první oběti, ale ostatní taneční mor „nakazil“ na principu davového šílenství. To by také vysvětlovalo, proč až tanec u sochy svatého Víta dokázal toto šílenství zastavit. Mysl, která věří, že ji postihla boží kletba, uvěří léčbě pouze od svatého.

Diskuze Vstoupit do diskuze
123 lidí právě čte
Autor článku

Veronika Helmová

Zobrazit další články