Čarodějka z východu, nejkrutější vládkyně Číny vládla tajně zpoza trůnu. Vše měla v malíčku

Historie umí být velmi záludná, hlavně když přijde na osobnosti. Některé zdroje popisují Cch‘-si jako zlotřilou čarodějku z východu, jejíž nepřátelé umírali za často nevyjasněných okolností (Čaroděj ze země Oz). Další pak nešetří sexuálními intrikami za zdmi paláce. Nedávné analýzy ovšem mnoho těchto bájí vyvracejí a ukazují mnohem komplikovanější osobu, než jsou tyto karikatury. Takže jaká byla žena, která nepřímo ovládala trůn skoro půl století?

Za soumraku dynastie

Do historie tato žena poprvé vplula 29. listopadu roku 1835 jako docela obyčejné čínské děvče jménem Yehe Nara. Měla ovšem určité postavení, protože byla dcerou z rodiny nižší vládnoucí šlechty Mandžuů. Ve věku 16 let byla přivedena do Zakázaného města, aby se přidala k císařovu harému. To zní v dnešní době spíše jako trest, tehdy to však bylo pro mladou ženu velmi prestižní postavení. Záhy se vládnoucímu císaři velmi zalíbila.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Arthura M. Sacklera

Panovník ji totiž slyšel zpívat a chtěl ji vidět osobně. Vzápětí se do ní zamiloval a pravidelně ji zval do své ložnice, takže mu brzy porodila syna. To jí vysloužilo titul Tz’u-Hsi, tedy „císařovna západního paláce“. Když císař roku 1861 zemřel, její pětiletý syn byl jediným mužským dědicem a stal se císařem Tchung-č‘. Cch‘-si se tak stala „císařovnou vdovou“ a vládnoucí regentkou. Tohoto postavení se vzdala v den, kdy bylo jejímu synovi 17 let.

Otázka politické vychytralosti

Jenže Tchung-č‘ zemřel o dva roky později a Cch‘-si se do své pozice vrátila. Tentokrát zastupovala svého tříletého synovce Kuang-sü. Posloupnost událostí vnímají někteří historici jako důkaz císařovniny politické vychytralosti. V době, kdy Tchung-č‘ zemřel, neměl dědice, ovšem jeho první konkubína byla těhotná. Během debat o nástupnictví však i se svým nenarozeným dítětem zemřela. Dvůr její smrt označil za sebevraždu, vzbudilo to však značné podezření.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Arthura M. Sacklera

Ovšem i pokud by šlo o vraždy, nemusela je mít na svědomí právě Cch‘-si. Zesnulý císař měl pět bratrů, kteří měli své vlastní ambice, pokud šlo o ovládání trůnu, ačkoli pouze nepřímo. Pod nánosy historických mýtů a zkazek se tak skrývá osud ženy, která byla uvězněná v pozici, ze které nebylo příliš východisek. Jednalo se o bystrou a ambiciózní ženu, ale její život rozhodně nebyl pohádkou. Znáte další případy podivných nástupnictví?

Zdroj: SmithsonianMag