Vzkazy od mrtvých v temném labyrintu? Podzemí Trosek skrývá horor, ze kterého není návratu

Trosky působí na první pohled romanticky, ale jejich minulost má i temnější stránku. Vypráví se o podzemních tunelech i tajemném pokladu.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Než se ponoříme do těch strašidelnějších koutů, musíme uznat, že příroda se tady fakticky vyřádila. Ty dvě věže, co vidíte z dálky, jsou ve skutečnosti pozůstatky sopouchů, tedy přívodních kanálů dávno vyhaslé sopky, jak se redakce VědaŽivě podařilo zjistit.

Věže Baba a Panna jako geologický unikát

Čedičová skála je tu tvrdá jako křemen, což je také důvod, proč hrad přečkal staletí, zatímco okolní měkčí hornina prostě zmizela. Vyšší a štíhlejší věž se jmenuje Panna a ta o něco nižší a rozložitější je zase Baba. A pokud se vyškrábete až nahoru, čeká vás takový výhled, že se vám z toho zatočí hlava. Vidět můžete nejen celý Český ráj, ale při dobrém počasí i Krkonoše nebo Jizerské hory. Je to zkrátka pecka, kterou si nesmíte nechat ujít.

Labyrint pod hradem dodnes střeží tajemství loupežníků

To pravé dobrodružství ale začíná v momentě, kdy sklopíte zrak k zemi. Pod hradem se totiž prý nachází rozsáhlý systém chodeb, který je tak zamotaný, že by v něm zabloudil i zkušený jeskyňář. Traduje se, že stěny jsou tu popsané varovnými vzkazy od nešťastníků, kteří v tomhle labyrintu našli svou smrt. A proč že se tam vlastně lezlo? No přece za mamonem!

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Ve středověku tady hospodařili páni z Bergova a takový Otto z Bergova, to byl tedy pěkně vypečený ptáček. Byl to katolický pán, který se prý neštítil ničeho a spolu se svou bandou loupeživých rytířů měl podle legendy na Troskách ukrýt obrovský poklad uloupený z Opatovického kláštera. Mluví se o tunách zlata a drahého kamení, které dodnes nikdo neobjevil. Vchod do podzemí má být někde mezi věžemi, ale nikomu se ho zatím nepodařilo najít.

Keltský Lughnasad a trhliny v realitě

Pro milovníky tajemna je tu ale ještě jedna lahůdka. Říká se, že Trosky stojí na místě s tenkou hranicí mezi naším světem a jinými dimenzemi. Nejvíc to prý praská ve švech kolem keltského svátku Lughnasad, který připadá na přelom července a srpna. Keltové moc dobře věděli, proč si taková místa vybírat za svatyně.

Pokud tedy máte pro strach uděláno, zkuste se kolem hradu projít právě v tuhle noc. Možná nenajdete zlato, ale třeba zažijete něco, co vám úplně změní pohled na svět. Ostatně, i Jan Žižka, který hrad obléhal, na něm nakonec vylámal zuby a musel s nepořízenou odtáhnout. Kdo ví, co je ve skutečnosti chrání?