Vyspělá Mayská civilizace: Technologie jí nebyla cizí, už před 2 000 lety měla pokročilou metodu filtrování

O Mayských civilizacích se dodnes ví, že byly velmi vyspělé, a to zejména co se týká astrologie a vnímání lidské duše. Vědci nicméně nedávno zjistili, že také dokázali efektivně filtrovat vodu potřebnou k přežití. K zajímavému objevu došlo před několika lety v starověkém městě Tikal v Guatemale. Vše, co Mayové potřebovali, byl minerál zeolit. 

Jedinečný filtrační systém starých Mayů 

Tikal byl svého času jedním z nejvlivnějších měst starověké mayské civilizace. Jeho udržitelnost závisela především na dostupnosti čisté vody a od roku 400 př. n. l. do roku 900 n. l. tam žily desítky tisíc obyvatel. Jejich největším problémem byla nicméně kontaminace tekutiny v nádržích, kde se nacházelo mnoho mikrobů a toxických minerálů.

Proto si dávní Mayové dávali do zubů drahokamy – nebyl to jen módní výstřelek (jako je tomu dnes)

Pokud by staří Mayové takovou vodu pili, mohlo by to mít vážné zdravotní dopady na jejich zdraví. Znečištění tak museli urychleně řešit a jako zázrakem vyvinuli inovativní filtrační systém. Jeho základem byl minerál zeolit, o kterém je dnes známo, že má skvělé adsorpční vlastnosti. Při správném použití proto funguje jako přírodní molekulární síto a zbavuje tekutinu veškerých škodlivých mikrobů, toxinů a dusíkatých sloučenin. 

Moderní věda je objevila až na počátku 20. století 

Ve starodávném městě tak bleskurychle začali budovat filtrační systémy, známé jako Corriental, které měly kapacitu až 58 milionů litrů vody. Ty byly umístěny za kamennými stěnami a sloužili tak jako očistná vrstva před vstupem vody do nádrže. Tento inovativní systém posléze dle webu Thearchaeologist fungoval více než tisíc let. 

Archeologové nalezli stavbu starou 4 500 let. Rozsáhlý palác určený pro vládce patřil Sumerům

iZdroj fotografie: Depositphotos

Fascinující je také skutečnost, že systémy pro čištění vody s využitím zeolitu byly budovány až na počátku 20. století. Mayové je však dokázali objevit ještě předtím, než k nim došla moderní věda. Pro zmíněný minerál navíc museli chodit zhruba třicet kilometrů severovýchodně od Tikalu, takže to pro ně bylo podstatně náročnější.