Stará egyptská medicína byla vyspělá a sofistikovaná: Na rány přikládali plesnivý chléb, zeleninou bojovali proti epidemiím

Někdy před rokem 2000 př. n. l. začali egyptští kněží vyvíjet první sofistikovanou lékařskou praxi na světě. Ačkoli se věří, že všechny rané kultury se naučily některé formy bylinné léčby i chirurgické metody, egyptští kněží byli první, kdo kodifikoval své znalosti způsobem, který dnes mohou vědci interpretovat. Sláva egyptských léčitelů byla tak velká, že do Egypta putovali bohatí a urození z celého Blízkého východu a později i z celého Středomoří.

Nemoci s božskou příčinou

Imhotep, který žil někdy kolem roku 2600 př. n. l., je často považován za prvního vědce známého jménem. Proslul jako lékař a je také považován za architekta stupňovité pyramidy pro faraona Džosera. Po jeho smrti byl Imhotepovi přidělen božský původ a magické schopnosti. Imhotep byl nazýván jediným vědcem, který se kdy stal bohem.

Léčba nemocí s neznámými příčinami byla prováděna v náboženském kontextu. Egypťané věřili, že bohové bdí nad každou částí těla, a také kněží oddaní určitému bohu byli specialisté na léčbu dané části těla. Naopak božskou příčinu neměly rány a zlomeniny. Papyrus známý jako „Edwin Smith Surgical Papyrus“ bohy nezmiňuje, i když pochází asi z roku 1550 př. n. l. a je pravděpodobně kopií dřívějšího rukopisu, který může být až o tisíc let starší.  Papyrus pojednává o nápravě zlomených kostí, o funkci srdce a o pulsu. 

Víra v přírodní medicínu

Obecně se předpokládá, že egyptští kněží získali poznatky o lidském těle přípravou mumií. Ačkoli základem jejich znalostí byla pravděpodobně pitva, většina způsobů léčby nemocí byla založena na postupu typu pokus-omyl. Plesnivý chléb se přikládal na rány, jelikož plíseň produkovala penicilin. Běžně se používal i ricinový olej jako projímadlo a makové šťávy k úlevě od bolesti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Ředkvičky, česnek a cibuli jedli stavitelé pyramid a chrámů, protože egyptští kněží stejně jako moderní bylinkáři věřili, že tato zelenina zabraňuje epidemickým chorobám. Přinejmenším obsahuje složky, které mají antibiotické vlastnosti. Léky se přimíchávaly do vína nebo piva, což přispělo k pocitu pohody u pacienta.

Jak moc byste věřili egyptským lékařům, kdybyste žili v tehdejší době?

Zdroj: LiveScience