Miliony mrtvých hladem. V 6. století nad severní polokoulí rok a půl téměř nesvítilo slunce

V historii existuje mnoho okamžiků, kdy se lidstvo muselo vypořádat s extrémními situacemi. Jedna z nich se mohla podobat deváté egyptské ráně, kdy se země na 3 dny ocitla bez slunce. Ovšem to, s čím se lidé museli vypořádat v roce 536, bylo ještě horší. Slunce se neukázalo rok a půl a ve slabší formě katastrofa pokračovala desítky let. O událostech existují písemné záznamy. Vědci v posledních letech přicházejí na to, co se na Zemi vlastně stalo.

Lidská těla nevrhala stín

Podle zaznamenaných událostí se nad celou Evropou, ale nejen tam, vznášela jakási mlha. Například byzantský historik Procopius tvrdil, že slunce sice vydává světlo, ale to je chladné jako měsíc. Římský politik Cassiodorius zase ve svých poznámkách psal, že ani v poledne nevrhala lidská těla na zem žádný stín. Slunce údajně mělo namodralou barvu, a když byl na obloze vidět Měsíc, ztratil svůj obvyklý lesk.

Podobné historky vědci dlouhou dobu nebrali příliš vážně. V posledních letech ale zjistili, že se pravděpodobně zakládají na pravdě. To, co se v 6. století stalo, se vlastně podobá událostem po výbuchu sopky Tambora v roce 1815. Ta zdevastovala nejen stovky kilometrů okolí svého kráteru, ale vyvrhla obrovské množství popela, který pak ovlivnil klima téměř na celé Zemi. I tehdy nastaly události zaznamenané jak v Evropě, tak Severní Americe, jimž se říkalo „rok bez léta“.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle všeho je za vším opět erupce vulkánu. Ale tentokrát ne v Indonésii, ale na Islandu. Ta nejspíše vyvrhla vysoko do atmosféry obrovské množství prachu, který blokoval sluneční svit. Vědci před nedávnou dobou zkoumali letokruhy starých stromů v Irsku. Zjistili, že se opravdu muselo stát něco zvláštního. Podle všeho byly letní teploty v té době o zhruba 15 stupňů Celsia nižší, než bylo obvyklé. To mělo na ekosystém, a především na lidstvo závislé na zemědělské produkci katastrofální dopady.

Výbuchů bylo nejspíše více

Podle všeho se nejednalo jen o erupci v roce 536. Vulkán nejspíše explodoval i v roce 540 a poté v roce 547. Nastalo období, kterému vědci nyní říkají malá antická doba ledová. Klima bylo podle všeho nad Evropou ovlivněno až do roku 660 a ve střední Asii pravděpodobně ještě o 20 let déle. Vědci se domnívají, že toto období bylo pro lidskou civilizaci jedno z nejtěžších a muselo si vyžádat velké ztráty na životech.

Aby toho nebylo málo, v roce 541 v Byzantské říši a jejím okolí vypukla epidemie moru. Ta ve spojitosti s chladem a hladem zabila asi polovinu tehdy nejvyspělejší říše známého světa. Podle výzkumníků jsou zatím známé jen některé důvody událostí z 6. století. Je dokonce možné, že se vyskytly i další erupce vulkánů nebo jevy, o kterých zatím nevíme. Výzkum stále probíhá. Jeho výsledky mohou vědcům dát odpovědi na to, co by lidstvu hrozilo v případě podobné přírodní katastrofy.