Záhada obřích hlav z Velikonočního ostrova je po stovkách let konečně rozluštěna

Velikonoční ostrov je malý ostrov u pobřeží Chile. A nedávné výzkumy odkryly překvapivou odpověď na otázku kdo a proč tyto obří hlavy vytvořil. Teď však vědci doplnili třetí kousek skládačky, protože přišli také na jejich důvod. A vysvětlení této skutečnosti je skoro příliš dobré na to, aby to byla pravda. Experti se obecně shodují, že moai byly postaveny domorodou kulturou Rapa Nui a vznikly mezi roky 1 200–1 600.

Chůze na třech provazech

Pokud vám přesouvání stovek kamenných soch původními obyvateli Rapa Nui zní nemožně, pak je jednoduše podceňujete. Jakmile byly sochy vysekány z místního kamene a postaveny na „nohy“ pomocí systému lan, jejich pohyb vyžadoval pouze 3 provazy. Pak už stačil jen velmi sehraný tým dělníků, kteří se sochou v zásadě „odešli“ na jí určené místo. To potvrzují i badatelé. Technika je velmi podobná té, kterou použil stavitel Wally Wallington.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ten postavil pomocí starých technik repliku Stonehenge, kdy jednotlivé balvany na jejich místa prostě nasunul a dokutálel. Další okolnosti jsou však záhadou, jako třeba proč jsou některé částečně pohřbené. I když mají většinu těla nad zemí, některé z největších jsou jen obrovské hlavy. Tedy dokud nezačnete hrabat v půdě. Ty z nejvyšších, které sahají až 10 metrů vysoko, mají pod zemí celá těla včetně dlouhých paží a podsaditých nohou.

Zdobení a ztracená tradice

Existují také důkazy, že ostrovní národ tyto sochy zdobil. Několik kousků má mít korálové oči, hodně jich nosí tradiční klobouky pukao. Hlavní otázkou, která vědcům motala hlavu celou dobu, je, proč je vlastně někdo postavil? Domorodci bohužel nedokázali předat ústní tradici, protože je vyhladily choroby a evropský trh s otroky. Spolu s vymřením národa se zdálo, že celý smysl moai soch se tak ztratil v propadlišti dějin.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle jednoho odborníka však zprávy Evropanů, kteří na ostrov zavítali v 18. století, poskytují velké vodítko týkající se právě významu prapodivných soch. Napsali, že domorodci dokázali pít neošetřenou mořskou vodu, což moderní věda považuje za nemožné. Nicméně na samotném ostrově je velmi málo zdrojů pitné vody. Vulkanická půda totiž velmi rychle pohltí jakýkoliv déšť. Prameny ovšem udávají, že tu žilo až 20 000 lidí.

Přežití tisíců lidí

Tato populace je uváděna před příchodem Evropanů, tudíž museli nějakým způsobem přežívat, tedy i mít vodu. Překvapivé spojení poskytl magazín Hydrogeology Journal, který tu provedl podzemní průzkum. Spojil právě sochy moai a ostrovní zdroje vody. Archeolog Carl Lipo poukazuje na to, že voda pohlcená ostrovní půdou je nakonec vypuštěna do moře. Dochází k tomu během odlivu. A tato směs dešťové a mořské vody je ve skutečnosti pitná.

Moai, které jsou často k nalezení na pobřeží a u jiných vodních zdrojů, mohly místní populaci označovat právě zdroje pitné vody. Vytvoření soch jako jasných značek a pak vyrobení zařízení na sběr čisté vody. To by vysvětlovalo, že tu tolik lidí dokázalo přežít. Je potřeba provést ještě další výzkumy, ale podle Lipa jsme „až nebezpečně blízko tomu zjistit celou pravdu poté, co jsme nad tím bádali celá staletí.“ Tak snad jsou vědci na správné cestě.

Co vás při pohledu na tyto sochy napadne jako první?

Zdroj: ScienceDirect