vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Historie a kultura » Dispečer tvrdil, že letadlo je u Mělníka. Bylo nad Prahou. Příkaz k obratu poslal stroj Air France do šumavské stráně

Dispečer tvrdil, že letadlo je u Mělníka. Bylo nad Prahou. Příkaz k obratu poslal stroj Air France do šumavské stráně

před 1 hodinou
Veronika Holečková
[email protected]

Na Štědrý den 1937 poslala Ruzyň francouzský letoun kurzem 215°. Z domnělé polohy u Mělníka by ho tento kurz vedl k Praze, ze skutečné rovnou na Šumavu.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Obsah článku

  1. Poslední vánoční spoj Air France: tři muži v třímotorovém Wibaultu
  2. Kurz 215°: jak navigační oprava nasměrovala letoun na Šumavu
  3. Náraz do Huťské hory a vyšetřování, které rozmetala válka
  4. Hitlerovy dokumenty a stanice ve Straubingu: fámy, které případ obestřely

V 17:30 přibyl do palubní knihy letounu F-AMYD strohý zápis: ruzyňské gonio nařizuje kurz 215°, posádka ho přebírá. Stroj Air France z Vídně se v tu chvíli pohyboval v pražském prostoru, ve tmě a v mracích, s pilotem, který věřil hlasu ze země. Zaměřovací služba na Ruzyni ho přitom měla za severovýchodním okrajem metropole, pozdější vyprávění mluví o mělnickém prostoru. Odtamtud by kurz 215° vedl jihozápadně, přímo k letišti. Letadlo ovšem viselo na opačné straně města a tentýž směr ho táhl pryč od Prahy, přes Sušici a Kašperské Hory až k Huťské hoře. Večer, podle nejčastěji uváděného času v 17:39, narazilo do jejího svahu. Zahynuli všichni tři lidé na palubě. Jediná neověřená představa o poloze stačila, aby se navádění domů změnilo ve vedení do hor.

Poslední vánoční spoj Air France: tři muži v třímotorovém Wibaultu

Třímotorový Wibault-Penhoët s imatrikulací F-AMYD a jménem „Le Glorieux“ létal na lince z Bukurešti přes Vídeň a Prahu do Paříže. V zimním letovém řádu se spoj objevoval třikrát týdně a mezi 25. prosincem a 1. lednem měl podle dohody pauzu. Štědrý den byl tedy posledním letovým dnem roku a osudovým úsekem se stala trasa z Vídně do Prahy.

V kabině seděl pilot František Lehký, rádiové spojení obstarával francouzský radiotelegrafista Pierre Astruc. Prostor pro cestující obsadil jediný muž, JUDr. Karel Flanderka. Právník ročníku 1893 se podle rekonstrukce Miroslava Jindry věnoval insolvencím a vymáhání státních pohledávek, dříve působil i na ministerstvu zahraničí. Z Bukurešti se vracel z pracovního jednání a letenku mu podle lokálního Železnorudského zpravodaje obstarala manželka Máša na poslední chvíli v pražské pobočce Air France. Proč stroj na sváteční lince vezl jen jednoho pasažéra, přímo doloženo není. Některé texty zmiňují, že ostatní zájemci kvůli počasí cestu zrušili.

Kurz 215°: jak navigační oprava nasměrovala letoun na Šumavu

Řízení letového provozu v roce 1937 vypadalo úplně jinak než dnes. Pozemní goniometrické stanice zachycovaly rádiový signál z letadla a určovaly, odkud přichází. Z několika takových azimutů pak obsluha ručně skládala odhad polohy. Spojení běželo morseovkou, na pracovišti seděl telegrafista s asistentem a každá chyba ve vyhodnocení se mohla propsat přímo do pokynu posádce.

Dobovým pramenem zůstává senátní interpelace z 16. března 1938. Podle ní se Ruzyň domnívala, že letoun je severovýchodně od Prahy, a dala mu kurz 215°. Z takové pozice šlo o logický povel: jihozápad znamenal cestu k letišti. Pozdější rekonstrukce zmiňují i navazující kurzy v rozmezí zhruba 210 až 218°. Posádka se jich držela a letadlo se vzdalovalo od cíle.

Sekundární prameny popisují hlášení „Vltava vlevo, Kbely vpravo“, které posádka měla vyslat. Doplňující zpráva státního zastupitelství podle Jindry uvádí, že Praha nereagovala na upozornění z Mariánských Lázní a Brna. Tamní stanice hlásily, že stroj je západně, respektive jižně od Prahy. Kritické minuty navíc padly na debatu o tom, kterou anténu použít. Do hry vstoupil také fading, tedy kolísání síly signálu, a potíže s anténním přepínačem.

Podle nás v tom spočívá skutečná tragika celé noci. Pokyn z Ruzyně zněl jako korekce, jakých posádky dostávaly desítky. Teprve ve spojení s mylnou představou o poloze se z něj stal přesně namířený odklon k nejvyšším horám jihozápadních Čech.

Náraz do Huťské hory a vyšetřování, které rozmetala válka

Letoun pokračoval po chybném kurzu přibližně 120 kilometrů mimo zamýšlenou osu příletu. Nad Šumavou začal klesat, pilot podle všeho počítal s výškou kolem 1 000 metrů. Huťská hora ale vystupuje zhruba o 80 metrů výš. Stroj narazil do jejího severovýchodního svahu v nadmořské výšce asi 1 080 metrů, nedaleko Zhůří. V pozemním záznamu se objevuje i údaj 800 metrů, což jen dokresluje, jak málo se tehdy záznamy ze vzduchu a ze země shodovaly.

Ministerstvo veřejných prací zahájilo šetření hned 25. prosince. O tři dny později padlo trestní oznámení na neznámého pachatele a věc převzal krajský soud v Klatovech. Senátoři si už v březnu stěžovali na průtahy. Doplňující zpráva státního zastupitelství z 12. ledna 1939 pak podle Jindrovy rekonstrukce rozdělila podíl na neštěstí v procentech:

SpolupříčinaPodíl
Technický adjunkt Václav Živsa (Ruzyň)50 %
Radiotelegrafista25 %
Pilot15 %
Fading a atmosférické poruchy5 %
Radiové vybavení5 %

Živsa byl v lednu 1939 obžalován pro přečin proti bezpečnosti života. Hlavní líčení se odročilo a pak přišla okupace. K soudu kvůli havárii už nikdy nestanul. Za války přijal německou národnost a sloužil jako radiový instruktor u německé armády, za což ho v roce 1947 odsoudili k deseti letům těžkého žaláře. Na svobodu se dostal v roce 1954 díky amnestii.

Palubní deník i protokoly goniostanice se ztratily, přežily jen opisy a citace. Ucelená závěrečná zpráva neexistuje. Jindra přesto označuje havárii za první případ v Československu, kdy část odpovědnosti nesla zabezpečovací letecká služba. Varovné znamení přitom přišlo dřív: v únoru 1936 bloudil jiný Penhoët Air France na stejném úseku s chybným kurzem a nejistou polohou. Tehdy ještě přistál.

Hitlerovy dokumenty a stanice ve Straubingu: fámy, které případ obestřely

Rok 1937 nahrával podezřívavosti. Kolem havárie se brzy začaly šířit příběhy o německé stanici ve Straubingu, která prý do rádiového spojení zasahovala falešnými signály. Popularizační texty včetně magazínu 100+1 ji zmiňují jako domněnku, doklad pro ni ale nikdo nepředložil.

Druhá legenda se týká Flanderky. Údajně měl vézt kompromitující materiály o Hitlerově soukromí, spojované s jeho neteří Geli Raubalovou. Jindra výslovně uvádí, že tyto informace se nezakládaly na pravdě. Obě historky vypovídají spíš o nervozitě předválečné Evropy než o tom, co se odehrálo nad Šumavou.

Zapomnění mělo prozaičtější důvody. Nehodu rychle překryly Mnichov, okupace a válka, vyšetřování se rozpadlo a dokumenty zmizely. Fyzicky ji připomíná kamenný pomník v lese pod Huťskou horou, který podle Kašperskohorského zpravodaje nechaly postavit manželky obětí hned následující rok. Ze Zhůří k němu vede zelená turistická značka asi půl kilometru ke směrovce, odtud pokračuje žlutá odbočka. Delší alternativa stoupá z Flusárny po žluté. Souřadnice místa jsou přibližně 49,097° s. š., 13,555° v. d. Po válce stezka zarůstala, obnovit ji pomohli místní spolu s Klubem českých turistů. Letos 24. prosince uplyne od neštěstí 89 let.

Štítky Zdroje
#letadlo #smrt #tragédie
  • Senátní interpelace (16. března 1938)
  • EUROCONTROL – Ground-based safety nets
  • FAA – MSAW (glosář)
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Nejhorší letecká havárie v Československu zabila 82 lidí. Il-18 neměl černou skříňku

Nejhorší letecká havárie v Československu zabila 82 lidí. Il-18 neměl černou skříňku

Garota funguje pomalým utahováním kruhu kolem krku. Největší fanoušek Holmese ji vyrobil z tkaničky a lžíce, policie věří v sebevraždu

Garota funguje pomalým utahováním kruhu kolem krku. Největší fanoušek Holmese ji vyrobil z tkaničky a lžíce, policie věří v sebevraždu

Let JAT 367 explodoval nad severními Čechami v roce 1972. Trosky pokryly kilometry, ale verze o chorvatské bombě má trhliny, které ukazují na armádu

Let JAT 367 explodoval nad severními Čechami v roce 1972. Trosky pokryly kilometry, ale verze o chorvatské bombě má trhliny, které ukazují na armádu

Prasklé okno kokpitu v 11 km výšky neznamená katastrofu. Letecké sklo má víc vrstev a každá plní jinou fyzikální funkci

Prasklé okno kokpitu v 11 km výšky neznamená katastrofu. Letecké sklo má víc vrstev a každá plní jinou fyzikální funkci

Letiště větší než Manhattan má mít 400 nástupních mostů. Bez automatického přesunu lidí by cestující chodili kilometry pěšky

Letiště větší než Manhattan má mít 400 nástupních mostů. Bez automatického přesunu lidí by cestující chodili kilometry pěšky
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #pokuta
  • #řidičský průkaz
  • #sevis

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #rusko
    • #covid-19
    • #důchody

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #prestupy
      • #fortuna-liga
      • #coronavirus

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #vaření
        • #pes
        • #pokuta

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #úklid
          • #podzim
          • #česnek

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #cukr
            • #med
            • #kuřecí maso
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.