Na zotročených ženách prováděl ohavné experimenty. Přesto je oslavován jako „otec moderní gynekologie“

Jmenoval se James Marion Sims a je považován za „otce moderní gynekologie“. Vyvinul zcela průkopnické nástroje i chirurgické techniky spojené s ženským reprodukčním systémem. V roce 1876 ho jmenovali prezidentem organizace American Medical Association a v roce 1880 se stal prezidentem American Gynecological Society. Tento lékař z 19. století byl poctěn také půl tuctem soch po celé zemi. Nicméně jeho působení přináší i hrůzy.

Průkopník oslavovaný i proklínaný

Jeho výzkum probíhal na černých otrokyních, a to bez anestezie. Experti na etiku, historici a další tak tvrdí, že jeho užívání žen jako testovacích subjektů se řadí do dlouhé temné historie lékařství. Toto spektrum událostí zahrnuje výzkum syfilidy v Tuskegee nebo případ Henrietty Lacks. Sims praktikoval medicínu v době, kdy bylo léčení žen bráno jako nechutné a konalo se málokdy. Vymyslel metodiku na vyšetření vaginy i roztahovací nástroje.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jeho obhájci uvádí, že Sims byl jednoduše produktem své doby, kdy účel světil prostředky. A že ženy s problémy chtěly vyléčit natolik, aby přijaly účast na jeho pokusech. Historie ale nezachytila jejich hlasy ani souhlas jejich majitelů. Těm na jejich zdraví hodně záleželo, protože šlo o peníze. Sims se narodil v Jižní Karolíně v roce 1813. Lékaři v jeho době neprocházeli důkladným výcvikem ani zkouškami, jako to známe dnes.

Chvilka studia a praxe, pak už vlastní ordinace

Po 3měsíční praxi u jiného lékaře a roce studia na Jefferson Medical College zahájil v Lancasteru vlastní praxi. Po smrti prvních 2 pacientů se přesunul do Alabamy, kde hledal nový začátek. Zde si vybudoval pověst mezi bohatými plantážníky a jeho praxe byla hluboce zakořeněna v obchodě s otroky. Prakticky přímo na trhu si postavil nemocnici pro 8 lidí. V zásadě tedy zašíval a léčil otroky, aby mohli dále pracovat, jinak byli k ničemu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„To nás přivádí k termínu užitečnost,“ uvádí profesorka etiky Vanessa Gamble. Znamená to možnost práce a pro ženy reprodukce. V rámci léčby žen mu došlo, že se musí podívat přímo do vaginy, což vedlo k vývoji předchůdce vaginálního zrcadla. Protože neznal způsob nápravy, začal s pokusy. S majitelem se dohodl na dočasném převedení vlastnictví a ve své biografii The Story of My Life si tento model opakovaně pochvaloval.

Otázka reálného souhlasu pacientek

Sám uvádí, že jeho subjekty se dožadovaly operace, aby se jim ulevilo. Tento souhlas ale nebyl nikdy zachycen. Profesorka Bettina Judd také podotýká, že „souhlas není nutně o tom říct ano, ale také o možnosti odmítnout.“ Krom gynekologických experimentů testoval chirurgické postupy také na zotročených dětech, a to s prakticky nulovým úspěchem. Jeho metody vyvolaly kontroverzi a debaty už během jeho vlastního života.

Ve své praxi ale pokračoval a mnozí ho oslavovali jako průkopníka. Jeho sochy byly v Central Parku, Jižní Karolíně a před Jefferson University ve Filadelfii. Po několikaletých protestech byla však ta v Central Parku v roce 2018 odstraněna. Dr. John A. Kennedy z Tuskegee Institute navrhl také vztyčení monumentu „věnovaného bezejmenným černochům, kteří přispěli k vývoji chirurgie tím, že se stali pokusnými morčaty.“