Téměř slepá revolucionářka se pokusila zabít Lenina. Zcela neuspěla, ale zranění z atentátu za několik let přispěla k jeho smrti

Vůdce komunistické revoluce v Rusku Vladimir Iljič Lenin rozhodně nebyl všemi svými spolubojovníky oblíbený, a na konci srpna roku 1918 málem přišel o život. Zastřelit ho z pistole za pomoci otrávených nábojů se pokusila bývalá revolucionářka a anarchistka Fanny Kaplanová. V té době byla téměř slepá a nemocná, ale Lenina považovala za zrádce revoluce a domnívala se, že jen jeho smrt může vše napravit. Byla téměř úspěšná, z těžkých zranění se zakladatel sovětského komunistického režimu nikdy zcela nezotavil.

Při přípravě jí doma explodovala bomba

O dětství Fanny Kaplanové nejsou příliš podrobné informace. Pocházela z židovské rodiny učitele na Volyni. Vzdělání získala doma, ale již v 15 letech odešla do Oděsy a stala se kloboučnicí. Brzy se dostala do styku se členy Socialistické revoluční strany neboli esery. O rok později se zapojila do pokusu o atentát na kyjevského guvernéra, ale bomba předčasně explodovala v jejím pokoji. Po zatčení ji odsoudili k doživotnímu vězení.

Ve věznici Malcev na Sibiři se k ní dozorci chovali velmi špatně, často ji bili a týrali. Lépe se jí nevedlo ani v pracovních táborech. Když se po svržení cara na jaře 1917 dostala na svobodu, následkem týrání velmi špatně viděla a trpěla bolestmi hlavy. Na začátku revoluce byli eseři spojenci bolševiků, a tak ji Fanny podporovala. Ale poté, co bolševici nechali rozpustit Ústavodárné shromáždění a jiné strany zakázali, přišla o iluze.

Dospěla k názoru, že jediným způsobem, jak nepříznivý vývoj revoluce zvrátit, bude smrt jejího vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Obstarala si pistoli FN Browning M1900 s údajně otrávenými náboji a čekala na vhodnou příležitost. Naskytla se jí 30. srpna 1918, když Lenin navštívil závod na výrobu zbraní na jihu Moskvy. Když vystupoval z auta, třikrát na něho vystřelila, dva z projektilů ho zasáhly. Jeden do ramene, druhý prorazil plíci. Fanny byla na místě zatčena.

Po atentátu Lenin odmítl operaci

Lenin se nenechal operovat, byl údajně tak paranoidní, že se bál i chirurgického zákroku, ale svá zranění nakonec přežil. Projektily mu lékaři z těla vyndali až v roce 1922. Podle mnoha odborníků těžká zranění přispěla ke zhoršení jeho zdravotního stavu. V roce 1923 utrpěl mrtvici, po níž nemohl mluvit a byl částečně ochrnutý, a v lednu 1924 zemřel. Jeho smrt v SSSR poměry nezměnila, možná spíše naopak.

Fanny Kaplanovou tajná policie Čeka 3 dny po atentátu popravila a její tělo spálila. Atentátnice vždy tvrdila, že jednala sama a neměla komplice a ani neprozradila, od koho se jí podařilo získat zbraň. Existují teorie, že nemusela být sama, případně že na sebe vzala vinu za někoho jiného, ale nejsou prokázané. Atentát, který spáchala, byl jednou ze záminek k obnovení trestu smrti v Rusku a zahájení perzekucí zvaných Rudý teror.