Lidé ve starověku rozhodně nebyli primitivní. Některé průkopnické starověké národy nás ovlivňují dodnes

Egypťané či Římané, to jsou příklady společenstev, jež rozkvétala před tisíci lety. Ještě dnes ale zachytíme stopy jejich vynálezů a vzdělanosti, a to i v našich každodenních životech.

i Zdroj fotografie: Pxhere
                   

Přibližně před 12 000 lety se lidé usadili. Přestože dosavadní roky strávili cestami za potravou, rozhodli se oddat zemědělství a trávit dny sázením, sklízením a hromaděním přebytků. Tento způsob obživy poskytující hojnost nakonec dovolil lidem koncentrovat se na něco dalšího. Tedy na proměnu malých vesniček v životem pulsující města. Mohli také postavit vysoké chrámy a paláce a oddat se umění.

Na počátku byl Sumer, 4500–1900 před Kristem

Titul knihy Vojtěcha Zamarovského se neplete, národ na území Mezopotámie byl nejstarší civilizací v lidské historii. Na území mezi řekami Eufratem a Tigrisem se civilizace zrodila už v době 10 000 let před Kristem. Úrodné území půlměsíce dovolilo populaci se usadit a bez problémů se uživit farmařením. Asi v roce 4500 před Kristem se tyto komunity, které dnes nazýváme Sumery, dostaly v produkci jídla tak daleko, že mohly uživit i vlastní města.

iZdroj fotografie: Pxhere

Jejich centra jako Eridu, Uruk a Ur zahrnovala vysoké chrámy a palácové komplexy. Sumerům je také připisován vynález prvního psaného písma na světě, a to klínového. Už v době 5000 let před Kristem ho vyrývali do hliněných tabulek. To jim dovolilo sledovat úrodu i pohyby po území, stejně jako si předávat mýty a šířit návody na vaření. Tyto i další vynálezy po právu zaručily Mezopotámii aktuální titul „kolébka civilizace“.

Starověký Egypt, 3100–30 před Kristem

V roce 6000 před Kristem se v úrodné deltě Nilu usadili osadníci a nalezli zde útočiště před horkými písky pouště. Zúrodnili půdu, stavěli vesnice a kolem roku 3100 před Kristem se tato osídlení stala rušnými metropolemi. Panovníci – faraoni – fungovali jako státníci, vytvářeli zákony, vybírali daně, vedli války a dohlíželi na svoje území. Kromě toho měli také na starost komunikaci mezi božskými silami a prostým lidem, byli bráni jako boží zástupci.

iZdroj fotografie: Pixabay

Egypťané rozkvétali po tisíce let a postupně se rozšiřovaly také hranice jejich poznání. Velmi rozvinutá byla jejich znalost aritmetiky, astronomie a anatomie. Je jim připisována první forma chirurgie, hlavně zašívání ran a napravování zlomených kostí. Poměrně slušnou zásluhu na tom má nepřekvapivě tradice mumifikace, která mnoho těchto zákroků vyžadovala. Měli vlastní písmo (hieroglyfy) a byli obdivuhodnými staviteli.

Starověká imperiální Čína, 2070 před Kristem – 220 n. l.

Civilizace na Žluté řece je jednou z nejstarších na světě. První farmářská osídlení se objevila kolem roku 5000 před Kristem a z těchto skromných základů vyrostla postupně centralizovaná vláda. Číně vládlo několik úspěšných dynastií, přičemž první z nich byla Sia (2070–1600 před Kristem). Království se udržovalo božským dekretem, kterážto myšlenka se rozvinula do „mandátu Nebes“. Vládcové tak kralovali území na základě božského pověření.

Čínská kultura prosperovala v klidných i krutých časech. V letech 1600–1046 před Kristem psali místní písaři podobnými znaky, jaké jsou užívány dnes. Kolem roku 400 před Kristem začaly osoby jako Konfucius rozvíjet staré myšlenky do komplexních filosofických systémů. Řemeslníci následně vyvinuli hedvábí a také první papír. Číně je rovněž nutné připsat první proces tisku a vynález námořního kompasu, nemluvě o lékařství a akupunktuře.

Starověké Řecko, 1100 před Kristem – 140 n. l.

Dávné Řecko nebylo první středomořskou civilizací, ovšem jeho kultura nepochybně zanechala svou stopu. Minojská a Mykénská kultura se zrodily z původních farmářských osídlení kolem roku 7000 před Kristem. Mykénská zformovala první jazyk a uctívala také božstva, která se následně stala řeckým panteonem. A to včetně Dia, Poseidona a Athény. Těmito figurami byly inspirovány i nejdůležitější řecké mýty, např. události trojské války.

iZdroj fotografie: Pxhere

V roce 1100 před Kristem obě kultury zkolabovaly, kolem 8. století před Kristem vznikly samostatné státy včetně Athén, Théb a Sparty. Ty začaly následně oblasti dominovat. Přes rozdílnou kulturu sdílely řeč, víru a zájem o inovace. Homér a Hesiodos položili základy západní literatury, řečtí myslitelé vydláždili cestu moderní medicíně, matematice a vědě. Stali se také prvními zastánci myšlenek jako existence atomů a heliocentrismus.

Které další výdobytky starověku užívané i dnes vás napadají?

Zdroj: LiveScience

Diskuze Vstoupit do diskuze
139 lidí právě čte
Zobrazit další články