Zachránil polovinu židovské populace Budapešti před smrtí a pro zraněnou ženu skočil do proudu Dunaje: Carl Lutz

Během druhé světové války neměli židé v Maďarsku, jež bylo spojencem nacistického Německa, na růžích ustláno. Ovšem maďarský vládce regent Miklós Horthy je odmítal poslat na smrt do vyhlazovacích táborů. Vše se změnilo, když byl nacisty v roce 1944 svržen a noví vládci z fašistické Strany šípových křížů začali s deportacemi stovek tisíc židů. Postavil se proti tomu švýcarský diplomat Carl Lutz a desetitisíce lidí se mu nakonec před jistou smrtí ochránit podařilo.

Z Maďarska diplomat pomohl utéci 60 tisícům lidí

Již v prvních letech války se Carl Lutz, pracující na švýcarském velvyslanectví jako vicekonzul, snažil židům v Maďarsku pomáhat. Začal spolupracovat s Židovskou agenturou pro Izrael, aby se židé mohli dostat na Blízký východ. Ovšem když se v roce 1944 začala situace zhoršovat, musel svoji práci ještě více zintenzivnit. Odhaduje se, že nakonec díky němu z Maďarska odešlo kolem 60 tisíc lidí včetně 10 tisíc dětí.

S Maďary a Němci se mu při zahájení deportací podařilo dojednat, že švýcarské velvyslanectví může vydat dopisy a dokumenty poskytující 8 tisícům židů ochranu a umožňující jim odejít. Lutz se svými spolupracovníky pojal povolení velmi specificky a opravdu dokumenty číslované 1 až 8 000 vydal, ale mnohé z nich opakovaně, další navíc byly falšovány. Akurátní Němci i Maďaři sice většinu těchto dokumentů s nevolí, ale přeci jen akceptovali.

Zraněnou židovku vytáhl z řeky

Pokud se židé potřebovali skrýt, využívali domů pod švýcarskou ochranou, v jednom okamžiku jich bylo plných 76. Jedním z nich byl i obchodní dům nazývaný Skleněný dům, kde našlo útočiště plných 3 tisíce židů. Známá je i historka, kdy maďarští fašisté ze Strany šípových křížů zabíjeli židy v ulicích Budapešti a Lutz osobně jednu zraněnu židovku vytáhl z proudu Dunaje. V listopadu 1944 následoval hromadný pochod židů do táborů smrti a ještě po cestě mnohým vydal doklady, a tak je zachránil.

iZdroj fotografie: Fortepan / Creative Commons / CC BY-SA

Přes 60 tisíc židů byla zhruba polovina židovské populace Budapešti a činnost Lutze je někdy přirovnávána k Oskaru Schindlerovi, ale je mnohem méně známý. Po válce byl dokonce za své činy ve Švýcarsku kárán kvůli překračování svých pravomocí a možnému ohrožení neutrálního statutu země. Jeho činnost vlast přehodnotila až v roce 1958 a dnes se nakonec za své činy dočkal uznání a stal se prvním Švýcarem zapsaným na seznamu Spravedlivých mezi národy.