Rozluštil legendární kód a stal se hrdinou, jelikož měla druhá světová válka díky němu kratšího trvání. Místo úcty získal jen předsudky za svou homosexualitu.
Důležitost kvalitní šifry se může projevit jako klíčový faktor mezi vítězstvím a porážkou během válečných konfliktů. Příkladem takové šifry je slavná Enigma, jejíž dekódování představovalo jednu z klíčových událostí druhé světové války.
Kód Enigmy
Enigma byla vynalezena v roce 1918 německým vědcem Arthur Scherbiusem, původem z Frankfurtu. Již tehdy byla představována jako zařízení schopné šifrovat zprávy způsobem, který považovali za nerozluštitelný. Scherbius si nechal patentovat Enigmu ve dvacátých letech a původně ji používali civilisté, ale během druhé světové války se stala klíčovým nástrojem německé armády pro šifrovanou komunikaci. Enigma vypadala jako psací stroj a její šifrovací princip spočíval v nahrazování písmen abecedy, podobně jako u Vigenérové šifry. Šifrovací stroj obsahoval rotory, které se po stisknutí daného písmene v zprávě pootočily. Počet a nastavení rotorů ovlivňovalo šifrování, přičemž odesílatel a příjemce museli mít Enigmu nastavenou stejně.
Sofistikovaný systém
Vojenské Enigmy měly tři nebo čtyři rotory a nabízely miliony možností posunu abecedy. I přesto se však tato vynikající šifra podařila prolomit. Polské, později francouzské a britské rozvědky začaly angažovat křížovkáře, šachisty, hudebníky a matematiky k pokusům o prolomení legendárního kódu Enigmy. Německé chyby v komunikaci jim navíc práci usnadňovaly. Poláci vytušili, že prvních šest písmen zprávy poslaných Enigmou tvoří klíč k dešifrování, a zpráva sama začíná sedmým písmenem. Tuto znalost využívali již v třicátých letech. Každodenně se klíč měnil o půlnoci, a tak věděli, že nové nastavení nesmí být shodné s předchozím. Postupně tak bylo možné vyloučit mnoho možných nastavení stroje.
Pokusy o dešifrování
Enigma také nikdy nešifrovala písmeno jako samo sebe, což dále snižovalo počet možných kombinací. Britské luštitelské ústředí, známé jako Bletchley Park, hrálo klíčovou roli při prolomení Enigmy. Jedním z členů, Alan Turing, matematik pracující v Bletchley Parku, se stal právě díky Enigmě vynikajícím luštitelským specialistou. Spojencům se navíc podařilo získat důležité dokumenty ze zajatých německých ponorek, což dále přispělo k prolomení šifry. Díky úsilí stovek lidí a podpoře prvních elektromechanických počítačů se spojencům podařilo číst německé šifrované zprávy. Během bitvy o Atlantik tak mohli anticipovat pohyby německých ponorek, aniž by jejich nepřátelé něco tušili.
Rozluštění zachránilo miliony životů
Informace z Enigmy hrály klíčovou roli i při zmaření ofenziv maršála Rommela v severní Africe, kde spojenci vždy přesně věděli, kam útočí. Díky tomu byly zachráněny miliony lidí. Osud samotného Turinga však byl tragický. Kvůli své homosexualitě byl v Británii odsouzen a podstoupil léčbu estrogeny. Zemřel v roce 1954 na otravu kyanidem, ačkoliv existují spekulace, že mohl být odstraněn tajnými službami kvůli svým znalostem. V roce 2009 obdržel Turing omluvu od britské vlády za nespravedlivé zacházení. Turingova cena, udělovaná od roku 1966, představuje jakousi Nobelovu cenu pro informatiky, a dnes je sponzorována společností Google částkou čtvrt milionu dolarů ročně.
Technika
|
PŘEČTENÍ: 9863
PŘEČTENÍ: 10628
