Hrad Pořešín Češi téměř neznají. A je to škoda. Za jeho krvavou historii by se nemusela stydět ani Čachtická paní
Nad řekou Malší se tyčí zřícenina hradu Pořešín, která není jen tichou památkou minulosti. Podle legend tu dodnes bloudí duchové a připomínají kruté příběhy z dávných dob.
Obsah článku
Pokud hledáte pro svůj příští výlet místo, kde na vás dýchne historie tak silně, až se vám zježí chlupy na zátylku, a kde se místo vyvoněných sálů projdete mezi hradbami s pořádným příběhem, sbalte si raneček a vyrazte směr jižní Čechy. Nad meandry řeky Malše, kousek od Kaplice, se totiž podle zjištění redakce VědaŽivě tyčí zřícenina hradu Pořešín. A není to jen zapomenutá hromada starého kamení, kde skoro nic neuvidíte. Naopak, je to místo, kde se středověk potkává s legendami, ze kterých jde i v poledním žáru mráz po zádech.
Když Rožmberkové dělali na Malši pořádek
Hrad založili páni ze Strakonic už na začátku čtrnáctého století, ale tu pravou „divočinu“ zažil až později. Víte, jak to tehdy chodilo. Když se mocní sousedé nepohodli, šlo to ráz na ráz. V roce 1434 tak hrad získal slavný rod Rožmberků. Jenže místo aby si v něm páni z Růže udělali letní sídlo, raději ho nechali srovnat se zemí. Měli totiž nahnáno z toho, aby se v něm neusadili husité a nedělali jim z hradu neplechu v revíru. Z Pořešína tak zbyla troska, která ale i po stovkách let vypadá majestátně. Opravdu. Když na mě před vrcholem vykoukl krásně zachovalý vstupní oblouk, byla jsem překvapená. A mile.
Krutá paní a řezbářova dcera
K Pořešínu ovšem patří také strašidla. Nejslavnější je pověst o hradní paní, která byla tak zlá, že by vedle ní i čert vypadal jako lidumil. Prý ze srdce nenáviděla všechno mladé a krásné. Takže když se v podhradí ztratila dcera místního řezbáře, všichni tušili, odkud vítr fouká. Za pár dní našli její hlavu u hradeb a od té doby se prý z trosek ozývá pláč.
A pokud při své návštěvě potkáte obrovského černého psa, raději se mu kliďte z cesty. Hlídá poklad, a i když ho můžete zkusit „přetáhnout“ proutkem a vysvobodit tak zakletou paní, za ten risk to asi nestojí. Raději si užijte všudypřítomný klid a nádherný výhled na řeku.
Krvavou mísu nepřehlédnete
Pokud jste ale milovníci tajemných příběhů, vyplatí se vám zajít ještě kousek od hradu směrem k řece. Nejsou tu žádné směrovky, ale podle charakteristické prohlubně ho spolehlivě poznáte. Říká se mu totiž Krvavá mísa a pověst praví, že tam skončila hlava loupeživého rytíře, co přepadal kupce. Geologové vám sice budou tvrdit, že jde o takzvaný obří hrnec vymletý vodou, ale my víme své, že?
A třešničkou na dortu, kterou si rozhodně nesmíte nechat ujít, je i zdejší muzeum. Najdete v něm třeba funkční kovářskou dílnu, kde to voní železem a dřevem, funkční prevét a také model hradu v jeho největší slávě. A teprve tady si uděláte představu o jeho tehdejší majestátnosti, to mi věřte.
Trubačskou věž na Helfštýně strhli šedesáti ranami z děla. Nebyl to útok, ale údržba
Z věže hradu Buchlov je za jasného dne vidět Vídeň. její výška je v tom nevinně, za vše může unikátní refrakce světla nad Dolnomoravským úvalem
Hladomorna na hradě Warwick byla tak úzká, že vězeň mohl jen ležet na břiše. Tvar lahve měl fyzikální důvod, ne jen krutý záměr
Křivoklátská věž Huderka držela Kelleyho dva a půl roku. Útěk selhal kvůli vlhkosti
Vrškamýk přežil tři krále, ale ne smysl Karla IV. pro reprezentaci
