Znáte původ pohádky o Červené karkulce? Vlk nebyl vždy ten špatný. Prvotní variace příběhu se od toho dnešního liší

Jedna z nejznámějších pohádek má mnoho variant od klasiky po parodie a různé průběhy. Badatelé na stopování jejího původu použili metodu, kterou se srovnávají druhy zvířat.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Přežije někdy Červená karkulka cestu do domu své babičky? Hodně to záleží na tom, kde si příběh přečtete nebo kde ho slyšíte. V několika evropských verzích potká dívenku krutý osud v čelistech vlka, ale jindy unikne. Další části světa mají zase jako oběť kozla, nikoli dívku, případně je šelmou tygr, a ne vlk. Vznikly všechny tyto větve z jediného kořene příběhu? Možnou odpověď přináší antropolog Jamie Tehrani z Durhamu.

Příběhy a trocha evoluční biologie

V nejpopulárnější evropské verzi Červené karkulky sežere vlk starou babičku a pak ji imituje. Oblékne si její šaty a vleze si do její postele, právě včas na to, aby přivítal její vnučku, která přijde na návštěvu. Napětí postupně roste, jak dívenka vlka pozoruje – je jí divné, že má velké oči, uši a nakonec i zuby, až ji vlk sežere taky. Jenže pokud vyrůstáte na Středním východě, nejspíš jste slyšeli pohádku O vlkovi a dětech, kde je to celé trochu jinak.

Zdroj fotografie: Pxhere

Místo toho, aby se tady vlk převlékl za babičku, vydává se za kozí maminku, aby mohl sežrat její kůzlátka. Mohl by tento příběh být předkem nám tolik známé Červené karkulky? Jamieho Tehrani tato otázka fascinovala poté, co zaslechl vícero variací této pohádky. Jeho otec je z Íránu, matka z Británie a on sám vyrůstal v Dubaji. Nyní je antropologem na Durhamské univerzitě v Anglii. Po původu pohádky pátrají antropologové přes 200 let.

Dvě hlavní možnosti vzniku

Podle první hypotézy vznikl základní příběh v Číně a do Evropy se dostal po Hedvábné stezce před asi 600–800 lety. Jenže další hypotéza se kloní k tomu, že právě pohádky mutují a vyvíjejí se tak rychle, jelikož k tomu dochází nezávisle na sobě. Jejich podobnosti vznikají díky tomu, že všechny lokality na světě zahrnují jak nebezpečná zvířata, tak zranitelné děti. A s množstvím mezer v historii příběhu sledovatelná stopa zkrátka vychladla.

Zdroj fotografie: Pxhere

Původ tak nejspíš zůstane zamlžený, badatelé ovšem shromáždili obrovské množství současných variant. To Tehranimu dovolilo použít fylogenetickou analýzu, která je normálně použita při hledání vztahů mezi zvířecími druhy. Začal s 58 verzemi příběhu z 33 odlišných kultur po celém světě. Pak srovnal 72 bodů zápletky – např. kdo je padouch, jaký použije trik a jak samotný příběh končí. Výsledkem je pravděpodobný rodokmen pohádky.

Pohádkoví předci a následníci

Pokud by platila verze s čínským původem, měla by se tato verze objevit na počátku. Jenže podle rodokmenu se tento příběh objevil někde mezi Evropou a Středním východem před skoro 2 000 lety. Čína ho tedy nejspíš sama adaptovala, místo aby se z ní rozšířil dál. Africká verze asi pochází z té východní. A verze s kozou je pravděpodobně starší než nám známá Červená karkulka, kterou zpopularizovali bratří Grimmové.

Zdroj fotografie: Pxhere

Jde o důležitý posun ve výzkumu, protože navzdory rokům bádání existuje v otázce evoluce folklóru mnoho nezodpovězených otázek. Objevují se ale i obavy, zda je použití fylogenetiky vhodné právě na databázi obsahující varianty příběhů. Jen asi třetina příběhů použitých Tehranim je klasifikovaná v tradičním kánonu. Legitimitu tohoto přístupu ke zkoumání lidové tradice tak nejspíš potvrdí až použití na další příběhy s jasnější historií.

Kterou verzi této pohádky znáte nejlépe?

Zdroj: Science