Zkamenělinu nevelkého tvora znají archeologové již přes 100 let. Teprve moderní technologie ho zařadila na začátek evolučního stromu člověka.
Když paleontologové v roce 1890 objevili ve Skotsku zkamenělé pozůstatky malé pradávné ryby podobající se úhořovi, asi netušili, o jak významný objev se jedná. Vlastně až donedávna je tento tvor nazývaný Palaeospondylus gunni mnohými svými charakteristikami mátl a přesně nevěděli, kam ho zařadit. K úžasu mnohých za pomoci rentgenové mikropočítačové tomografie nyní zjistili, že se jedná o přímého prapředka lidí stojícího na začátku evolučního stromu.
Malý tvor žil v jezerech a požíral listí
O tvorovi o délce zhruba 6 centimetrů se toho za více než 100 let od objevu jeho existence mnoho dozvěděli. Podle nich žil na dně prehistorických sladkovodních jezer přibližně před 398 až 385 miliony let. Živil se listím a organickým odpadem. Jeho tělo bylo uzpůsobeno, aby se dobře vypořádalo s horkým počasím, které v té době panovalo. I přes to neměli badatelé v některých věcech týkajících se tohoto druhu jasno.
Zkamenělina totiž vědce mnoha způsoby mátla a vlastně ji nedokázali pořádně zařadit. Jedním z důvodů byla skutečnost, že kostra byla silně stlačená a kosti se různým způsobem promíchaly. Ale také na ní chyběly končetiny nebo zuby, což je u obratlovců z té doby velmi neobvyklé. Nález byl proto klasifikován například jako příbuzný plicníků nebo tvorů známých jako hagfish. V roce 2017 vědci tvrdili, že jde o parybu příbuznou se žraloky.
Shodné znaky se savci a ptáky
Teprve až použití mikropočítačové tomografie pomohlo vytvořit tak jasné snímky kostí, že začaly na povrch vycházet některé detaily. Nejzajímavější byla skladba kanálků vnitřního ucha, protože se velmi podobá skladbě kanálků savců a ptáků. Vědci zjistili, že tvor má rysy lebky řadící ho mezi takzvané tetrapodomorfy, tedy čtyřnohé tvory. Podle paleontologů vše ukazuje na to, že jde o přímého předka tvorů s končetinami zakončenými prsty, kteří nakonec vylezli z vody a začali žít na souši.
Přesto ale zůstávají tajemství čekající na rozluštění. Vědce například stále mate, proč tvor neměl zuby. Není vyloučené, že mohly být evolučně ztracené, protože je tento tvor k životu nepotřeboval. Případně nebyl tento exemplář dostatečně vyvinutý. Proto budou ve studiu tvora intenzivně pokračovat, jelikož jeho zařazení na začátek evolučního stromu člověka je velkou motivací se o něm dozvědět co nejvíce.