Žena plná zloby, která se rozhodla děsivým činem pomstít společnosti. Od útoku Olgy Hepnarové uběhlo už 50 let.
Před 49 lety se udála tragická událost, která šokovala tehdejší Československo. V červnu 1973 rozhodla dvaadvacetiletá Olga Hepnarová najet do skupiny lidí čekajících na tramvajové zastávce, čímž se stala největší českou masovou vražedkyní.
Pochroumaná mysl
Hepnarová, dcera zubařky a bankovního úředníka, nesla od mládí v sobě temné pocity pomsty. Nebyla obdivovaná v kolektivu, měla ve škole potíže a problémy s pracovní morálkou. Její nálady byly nestabilní a už ve třinácti letech se pokusila o sebevraždu. V dospělosti chystala akce, kterými by se pomstila společnost, která ji odmítala. Nakonec vše završila nechutným činem, kterým připravila o život 8 lidí.
Hrůzný čin
V červenci 1973 si sedla za volant nákladní Pragovky a vydala se po pražských ulicích s cílem přejet co nejvíce lidí na tramvajové zastávce. Hepnarová měla čin pečlivě naplánovaný, včetně výběru zastávky na třídě Obránců míru. Přestože byl první pokus neúspěšný, podle ní kvůli nedostatečnému počtu lidí čekajících na tramvaj, druhý pokus byl bohužel zdárný. V plné rychlosti narazila do davu cestujících na zastávce, čímž zanechala tři mrtvé a sedmnáct těžce zraněných. Dalších pět lidí zemřelo po převozu do nemocnic.
Důvodem byla pomsta
Hepnarová se po činu přiznala a označila ho za pomstu rodičům a společnosti. Dokonce napsala vzkaz do redakce deníku Svobodné slovo a časopisu Mladý svět, v němž oznámila svůj „rozsudek“ a odsoudila společnost k trestu smrti. Proces s ní byl rychlý, vše usnadnilo její doznání. Soud ji odsoudil k nejvyššímu trestu – smrti oběšením, stanoveném na 12. března 1975. Hepnarová, která do té doby byla údajně vyrovnaná, se v cele psychicky zhroutila a bránila se jít na popraviště. Dozorci ji nakonec museli na popraviště dotáhnout silou. Dne 12. března roku 1975 tak vydechla naposledy.