Badatelé možná objevili nového předka lidstva. Upozornila na něj umělá inteligence

Vědcům se sice podařilo udělat obrázek o lidské evoluci a vývojových fázích našich předků, ale stále se toho ví poměrně málo. Faktem je, že postupná evoluce a poté dosažení druhu Homo sapiens bylo plné zvratů. Týkalo se to i slučování různých druhů bytostí a jiných stvoření, které vykazovalo určitým způsobem známky života.

Jedna z nejnovějších umělých inteligencí

Pokud chceme lépe poznat sami sebe a naši historii, je to jako skládat puzzle. Občas se ale také musíme koukat po chybějících dílcích. Takových možností je skutečně mnoho, ale není to tak jednoduché. Jeden z nedávných objevů však učinila poměrně nová umělá inteligence, která opět ukazuje, co dokáže ve světě vědy.

Nový posun v oblasti archeologie

Není to tak dávno, co byla trendy podpora, kterou poskytovala AI při pokusech překládat a kombinovat fragmenty textů ze starověku. Nyní se mezi úspěchy a výdobytky moderní techniky udála zajímavá věc. Týká se to konkrétně oblasti archeologie, genetiky a studia historie lidského druhu. V kostce jde o výzkum toho, jak moc se v dávné minulosti vzájemně mísily bytosti z různých druhů, což vedlo ke spojení různých typů DNA. 

Vyřešení záhady fragmentů DNA lidských předků

Poskytnutí speciálního algoritmu s příslušnými daty ve formě lidské DNA, informacemi o neandertálcích a denisovanech umožnilo vědcům otevřít oči. Konkrétněji zjistili, že prehistorický rod hominidů měl jiného předka, než je dosud známo. To vyřešilo záhadu některých fragmentů DNA našich předků, které pocházely z ne zcela pochopených zdrojů.

iZdroj fotografie: Unsplash

Křížení neandertálců a denisovanů

Vědci pochopili, že se neandertálci křížili s lidmi na všech kontinentech kromě Afriky a s denisovany v Oceánii a Asii. Ztracený předek neboli starověký hominid byl zvláštním křížencem mezi neandertálcem a denisovanem. Výsledek získaný umělou inteligencí potvrdil dohady a teorie z doby před několika lety. 

Získání dat z pravěké minulosti

Celé se to podařilo na jedničku díky loňskému objevu. Na Sibiři byly nalezeny ostatky dítěte, které se po zkoumání vědců nepodařilo přiřadit k jednomu z konkrétního druhu. Byl to jakýsi hybrid, resp. v tomto případě neandertálec a denisovan. Ostatky studovala umělá inteligence. Vhodný algoritmus byl dokonce schopen prohledávat obrovské množství dat při hledání korelací a podobností. Byla to tedy práce, kterou člověk nemohl dělat ručně.