Jaderná zbraň je nejsilnější zbraní hromadného ničení. Jakých 9 největších explozí tohoto typu se na světě odehrálo?

Nejvíce jaderných hlavic mají USA a Rusko, dalšími zeměmi s touto výbavou jsou Čína, Francie, Británie, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael. Aktuální invaze Ruska na Ukrajině opět zažehla obavy z možného použití právě jaderných zbraní. Dnes se podíváme na některé jaderné výbuchy, hlavně ty, které překonaly 10 megatun. Pro srovnání, bomba shozená na Hirošimu měla 15 kilotun. Začneme tou nejsilnější jadernou explozí vůbec.

Velký Ivan a test 219

Dne 30. října roku 1961 shodil Sovětský svaz největší jadernou bombu, jaká kdy vybuchla. Došlo k tomu v souostroví Nová země severně od polárního kruhu. Car bomba, jak se jí někdy říká, měla sílu 50 megatun, a byla tedy asi 3 300krát silnější než ta z Hirošimy. Vodíkové bombě navržené jako RDS-220 se také říkalo „Váňa“ nebo „Velký Ivan“. Později bylo ovšem rozhodnuto, že jde o bombu nepoužitelnou pro samotný bojový zásah.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Asi o rok později vypustil Sovětský svaz na stejnou oblast nemilý vánoční dárek. Souostroví Nové země totiž podle studie magazínu Nature skrývá největší ledový komplex Arktidy. Bomba se silou 24,2 megatuny byla méně jak polovinou Car bomby, stále však šlo o druhou největší, jaká kdy vybuchla. Nedostala žádnou přezdívku, v dokumentech šlo jednoduše o „test 219“. Po roce 1963 se testy odehrávaly už výlučně v podzemí.

Test 147 a test 173

V Sovětském svazu ještě chvíli zůstaneme a stejně tak v regionu Nové země. Dne 5. srpna 1962 sem Rusové pustili hlavici o síle 21,1 megatuny, tedy 3. nejsilnější v historii. Opět nemá přezdívku a je vedena jen jako „test 147“. Podle webu Nukemap by bomba této velikosti odpálená nad Central Parkem v New Yorku vytvořila ohnivou kouli, která by pokryla celý park a dosáhla do Stamfordu. Stránku Nukemap vytvořil Alex Wellerstein.

Jen o pár měsíců později shodil SSSR čtvrtou nejsilnější bombu o síle 19,1 megatuny. Zajímavé je, že krátce po jejím svržení začala kubánská krize, která téměř přivedla SSSR a USA na práh jaderné války. SSSR umístil hlavice na Kubu a prezident Kennedy chtěl na lokalitu zaútočit. Nakonec ovšem Sovětský svaz souhlasil se stažením raket za podmínky, že Spojené státy stáhnou vlastní jaderný arzenál, který se nacházel na území Turecka.

Dva hrady, Bravo a Yankee, a test 123

Dne 1. března roku 1954 odpálily Spojené státy 15megatunovou hlavici na atolu Bikini na Marshallových ostrovech v rámci testu zvaného „Castle Bravo“. Nálož byla odpálena na povrchu a rozsah byl dvakrát větší, než se odhadovalo. Spad pokryl asi 18 130 čtverečných kilometrů plochy Pacifiku a vystavil celou populaci obrovské radiaci. To popisuje i článek z roku 2017 vydaný organizací Atomic Heritage Foundation.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Krátce po Bravu se na stejném místě odehrál test „Castle Yankee“ o síle 13,5 megatuny. V dalších letech rostl veřejný tlak na zákaz testování jaderných hlavic. Atol Bikini je korálový útes obklopený lagunou a před testem tu žili lidé. Před jeho realizací byli všichni přemístěni a kvůli kontaminaci už se nevrátili. Sovětský „test 123“ se odehrál jen týden před shozením Car bomby. Článek v Polar Geography rozebírá původní obyvatele Nové země.

Castle Romeo a Ivy Mike

Koncem března 1954 byla na lodi u atolu Bikini odpálena bomba o síle 11 megatun a zkouška se jmenovala „Castle Romeo“. Bylo to jen několik týdnů po testu Bravo, který zaplavil radioaktivním spadem celé Marshallovy ostrovy. Hlavice „Ivy Mike“ nebo „Mike“ se v roce 1952 stala první termonukleární zbraní (vodíkovou bombou), která plně detonovala. Výsledkem byla exploze o síle 10,4 megatuny, asi 690krát větší než v Hirošimě.

Byla odpálena na povrchu atolu Enewetak na Marshallových ostrovech. Ve stejné chvíli zuřila korejská válka a probíhal jaderný závod mezi USA a Sovětským svazem. Otázka, zda vyvíjet vodíkovou bombu, byla námětem debat uvnitř administrativy prezidenta Trumana. Existovaly jak hlasy pro, tak proti a podle článku Atomic Heritage Foundation se Truman nakonec rozhodl pro její stavbu. Snad se nedočkáme nové jaderné éry.

Kolik vám bylo v době shození bomby na Hirošimu?

Zdroj: ScienceNews