6 nejděsivějších zbraní 1. světové války. Některé byly novinkou, jiné kupodivu jen adaptací velmi primitivních starých zbraní

V roce 1914 vypukl konflikt, který neměl v lidské historii obdoby. Čtyři roky trvající první světová válka s sebou přinesla zapojení mnoha zemí, boje na více kontinentech a zabíjení v doslova masovém měřítku. Začaly se užívat mnohé nové zbraně využívající rychlého pokroku ve vědě a technologiích, ale vojáci se často uchylovali i ke starým prověřeným metodám zabíjení. Toto je šest nejděsivějších zbraní, se kterými jste se mohli v zákopech během této války setkat.

Příkopový nůž

Pro boj v zákopech bylo nutné mít zbraně, se kterými se vojáci mohli vypořádat s nepřítelem. Používaly se samozřejmě různé druhy bodných a sečných zbraní. Příkopový nůž měl trojúhelníkovou čepel, která sloužila k bodání a zanechávala hrozné rány. V roce 1949 byly tyto čepele zakázány. Měl také ochranný kryt na ruku s hroty, který se používal jako jakýsi boxer. Tvrdá spodní část nože sloužila jako drtič lebek.

Plamenomet

Využít přirozeného lidského strachu z ohně a děsivé představy smrti upálením byl německý nápad, jak dostat vojáky ze zákopů. Plameny často vedly k tomu, že vojáci raději vyběhli z úkrytu, než aby byli upáleni zaživa. Dali se pak snadno zastřelit. Samozřejmě vojáci, kteří plamenomety nesli, se stávali prioritním terčem palby, takže být plamenometčíkem se doslova rovnalo rozsudku smrti. Po Němcích vyvinuly své verze plamenometů i další země.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Palcát

Kvůli bojům v zákopech vznikaly i další specializované zbraně. Některé jednotky totiž používaly taktiku přiblížení se k zákopu a následného nečekaného útoku, kdy by pušky a granáty vzbudily zbytečnou pozornost. Mnohé jejich zbraně se inspirovaly středověkem. Měly podobu palcátu nebo pálky, do které byly zaraženy hřebíky, případně byla omotaná ostnatým drátem, aby se zvýšila její účinnost při úderu.

Brokovnice

Nápad využít ve velkém brokovnice v zákopovém boji přišel kupodivu až ke konci konfliktu a přinesli ho Američané. Ukázalo se, že smršť broků je v boji na krátkou vzdálenost neobyčejně účinná. Brokovnice se využívaly různé, nejčastěji ale pumpovací M1897 Trench Grade se zkrácenou hlavní a šesti brokovými náboji v zásobníku. Měla i úchyt na bodák. Němci dokonce podali diplomatický protest a chtěli, aby brokovnice byly označeny za zakázanou zbraň.

iZdroj fotografie: Uživatel Hmaag / Creative Commons / CC0

Jedovaté plyny

S využitím těchto plynů přišli poprvé Němci v roce 1915. Nakonec jich bylo vyvinuto velké množství na obou stranách. Hlavní úlohou plynu bylo způsobit nepříteli vysoké ztráty a vytlačit ho z pozic. Zvláště v počátcích, kdy proti němu neexistovala ochrana, bylo nasazení doslova děsivé. Vojáci se mohli udusit, ale byly vyvinuty i plyny, které dráždily obnaženou pokožku a způsobovaly bolestivé puchýře.

Dělostřelectvo

I když děla existovala již několik staletí, nikdy nebyla v bojích nasazena v takové koncentraci. Opět se jednalo o způsob, jak prolomit pat v zákopových bojích. Koncentrovaná palba dokázala území doslova rozorat a pohřbít vojáky zaživa. Ale k dispozici ji měly obě strany konfliktu, takže opravdový zvrat přinést většinou nedokázala. Palba dělostřelectva za sebou zanechávala doslova hromady obětí.