Může demokracie existovat i bez politických stran? Zcela zásadní otázka, volby jsou už skoro za rohem

Po celém světě se voliči odvracejí od klasických politických uskupení. Otázkou ale je, jestli bez těchto konstant může demokracie existovat.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Prezident George Washington v roce 1796 kritizoval politické strany, protože dovolovaly „vychytralým, ambiciózním a bezzásadovým mužům“ rozvrátit moc lidu. Jeho obžaloba zní dnes až brutálně aktuálně, nota bene pár měsíců poté, co 147 členů Kongresu veřejně zpochybnilo výsledky posledních prezidentských voleb v USA. Ovšem i v dřívějších časech sdílelo hodně Američanů Washingtonův pohled na politické strany.

Politika bez politických stran

Popularita tradičních amerických politických stran je na historickém dnu. Politici z obou skupin – republikáni i demokraté – jsou jednak shledávaní nereprezentativními, jednak považováni za pouhý nástroj elit, které si je ukradly. Dokonce 38 % všech odevzdaných hlasů v roce 2018 nebylo spojeno s žádnou z nich. Tato skupina voličů je tak silnější než objem lidí, kteří by se identifikovali přímo s republikány nebo demokraty. A tento jev se zdá být mezinárodní.

Zdroj fotografie: Pixabay

Například v Evropě jsou tradičně silné středolevé strany obviňovány z toho, že ignorují své voliče a nejspíše přispěly i k procesu, který pomohl dotlačit Spojené království do brexitu. Rostoucí odpor vůči politickým uskupením inspiroval obecnou debatu mezi politology. Obhájci tradičních stran tvrdí, že demokracie stojí na silných, organizovaných a důvěryhodných politických frakcích. Bez nich by prý nastal chaos.

Hlas zní i z druhé strany

Malá skupinka intelektuálů – většinou mladších – ovšem podotýká, že nastal čas na mnohem otevřenější a přímější demokracii. Ta by měla zahrnovat méně spoléhání se na strany a profesionální politiky. Takový pohled by byl ještě před dekádou naprosto bizarní. Jenže události posledních let jako ekonomická krize 2008 a volba Donalda Trumpa v roce 20016 rozhodně rozšířily okruh toho, o čem je třeba debatovat.

Zdroj fotografie: Pixabay

Navzdory zatím malému dopadu takových názorů na aktuální dění se mění a posouvá vnímání veřejnosti v oblasti politiky obecně. Ještě v době před zhruba pěti lety by byl i na univerzitní půdě kdokoli propagující otevřenou a přímou demokracii nevyhnutelně terčem posměchu. Jenže tento pohled se může docela dobře stát během dalších pěti let naprosto běžným názorem, který budou mít v programu i nová politická hnutí – což bude nejspíš trochu oxymóron.

Zdroj: BBC