Mučení je dnes považováno za něco nepřijatelného, a pokud se ho někdo dopouští, musí v moderních zemích počítat s trestem. Dříve bylo běžnou součástí práva.
Dostat se ve středověku do rukou spravedlnosti, především pak inkvizice, bylo něco, z čeho dodnes lidem vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Tehdy se nehledaly důkazy nějakým rafinovaným vyšetřováním, ale spoléhalo se především na doznání obviněných. Kdo se doznat nechtěl, byl k tomu brutálně donucen. Používaly se k tomu různé mučicí nástroje. Toto jsou jedny z nejobávanějších.
Drtič kolen i jiných kloubů
Zranění kolene je i dnes velmi bolestivé a lidé, kteří vymýšleli mučicí metody, si toho byli vědomi. Proto používali nástroj, kterým se dala kolena doslova rozdrtit napadrť. Tvořily ho dřevěné nebo kovové destičky spojené po stranách utahovacími šrouby, jejichž otáčením se zvyšoval tlak na vybraný kloub.
To nebylo vše, destičky byly navíc často vybaveny hroty, které způsobovaly krvácení a ještě větší bolest. Drtič se nemusel použít jen na kolena, ale třeba na kotník či loket. Netřeba dodávat, že i kdyby nakonec obviněný neskončil na popravišti, znamenalo to trvalé poškození jeho kloubu nebo hrozbu rozsáhlé infekce ran.
Lidský gril
Mučení ohněm patří k velmi starým a často používaným metodám, protože lidé z něho mají přirozený strach. Mohl se využít mnoha způsoby, jedním z nejprimitivnějších bylo grilování lidské oběti. Stačilo vlastně jen vytvořit dostatečně pevný kovový rošt vybavený bytelnými pouty. Pod ním se pak rozdělal oheň a mučený se opékal.
Podle legendy měl na podobném roštu zemřít mučedník svatý Vavřinec. Teoreticky mohla být smrt relativně rychlá, pokud to mučitelé přehnali s přikládáním. Pokud ale byli dostatečně zkušení, udržovali plameny dostatečně nízko a popáleniny se mučenému tvořily pomalu, takže nad ohništěm ve strašlivých bolestech v podstatě vysychal.
Křeslo pro čarodějnice
Jedním z hlavních úloh svaté inkvizice bylo odhalování čarodějnic. Obětí čarodějnických procesů se staly tisíce žen, ale i mužů. Někteří se k čarodějnickým praktikám doznali na takzvaném čarodějnickém křesle. Šlo většinou o bytelné křeslo s opěrkami rukou, které bylo na různých místech vybaveno hroty.
Oběť se na takové křeslo připoutala, a hroty se zabodly do jejího těla. Jakýkoli pohyb znamenal zvětšení ran a obrovskou bolest. Křeslo použil například soudce Wolf von Lampertisch u procesu s Marií Vukinetsovou v rakouském Gutenbergu. I když ji při sezení na křesle pálili nohy žhavým železem, k ničemu se nedoznala a nakonec na něm v bolestech zemřela.
Jaký způsob středověkého mučení považujete za nejstrašlivější?