Student stomatologie našel 2 000 let starou dýku, kterou měl římský voják v bitvě s Réty. Jeho nález přinesl zásadní objev

Amatérský archeolog s detektorem kovu objevil ve Švýcarsku starověkou dýku. Před 2 000 lety s ní římský voják bojoval s Réty, našlo se tak ztracené bojiště.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Peter-Andrew Schwarz

K objevu došlo za pomoci detektoru kovů v oblasti, kde následně archeologové objevili stovky dalších artefaktů ze „ztraceného“ bojiště. Římští legionáři tu bojovali s Réty, když se impérium snažilo upevnit moc a vliv právě v tomto regionu. Podle archeologů pohřbil jeden z vojáků zbraň záměrně, protože chtěl po bitvě vyjádřit bohům dík za vítězství. Celkově byly nalezeny jen čtyři podobné dýky s velmi jasnými znaky.

Průzkum studenta stomatologie

Lucas Schmid – v té době student stomatologie – začal zkoumat oblast poblíž horské vesnice Tiefencastel ve Švýcarsku na jaře roku 2018. Archeologické vykopávky z roku 2003 odkryly stopy nedaleké římské armády a region byl už považován za dostatečně prozkoumaný a badateli probraný. „Měl jsem podezření, že místo dosud nebylo probráno opravdu pečlivě,“ podotkl Lucas. Záhy začal nacházet pohřbené kousky kovu.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Peter-Andrew Schwarz

Bylo tedy naprosto zřejmé, že je tu ještě skryto mnoho dalších nálezů. Schmid následně našel na malém kopci vedle řeky dýku vykládanou stříbrem a mosazí, to bylo na jaře 2019. Jeho detektor nejdřív zachytil jen malý signál, což značilo drobný předmět. Jak ale kopal, začalo být zřejmé, že jde o větší objekt, který se ovšem nachází poměrně hluboko. Nakonec světlo světa spatřila dýka skrytá asi 30 centimetrů pod povrchem.

Starověké bitevní pole

Pro Schmida šlo o životní nález na velmi nečekaném místě, který evidentně nečekal. Ohlásil tuto událost místní archeologické službě ADG, která mu dříve vydala povolení pro detekční práci. Ve spolupráci s universitou v Basel pak začali archeologové místo opět prohledávat. Když vykopávky koncem měsíce skončily, odkryly oba týmy artefakty rozptýlené na ploše více jak 35 000 čtverečných metrů – části štítů, hlavice kopí a hřeby ze sandálů.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Tom Metcalfe

Nejde přitom jen o krásné nálezy, jako úvodní dýka, ale o obrovské množství a složení fragmentů, které mnohé vypovídají. Například praky mají značky, které uvádí, která legie je vyrobila. Hřeby z obuvi a další zbraně jsou také jasně římského původu. Badatelé našli také úlomky mečů, střepy ze štítů a hlavice kopí, které patřily zase druhé straně, tedy Rétům, se kterými tu Římané bojovali.

Expanse římského impéria

Réti byli konfederací vysokohorských kmenů, které obývaly většinu horských oblastí na území, které je dnes Švýcarskem, Itálií, Rakouskem a Německem. Střípky známé z jejich jazyka naznačují příbuznost s Etrusky. Tedy civilizací, která žila v Itálii ještě před založením Říma. Rétové ale nakonec přešli ke keltským jazykům podobně jako jejich sousedé Galové. Jednou z hlavních otázek bitvy u Tiefencastelu je časové zařazení.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Peter-Andrew Schwarz

Horská obrana Rétů proti římské expanzi se datuje do 2. Století před Kristem, záznamy ukazují další střety římské a rétské armády mezi lety 50 – 30 před Kristem. Otázkou zůstává, jestli se tato bitva odehrála ve známých letech, nebo později (15 před Kristem), když císař Augustus nařídil vojenské tažení právě do Alp. Tato výprava totiž vedla ke konečnému zlomení místního odporu a definitivní porážce tohoto národa.

Možné, nikoli prokázané

Je myslitelné, ne ovšem prokázané, že tato bitva se odehrála ve spojitosti s cíleným tažením nařízeným právě Augustem. Terénní práce budou nadále pokračovat a badatelé věří, že nálezy mincí nebo dalších předmětů dovolí stanovit přesnější dobu, kdy k události došlo. Římská dýka je nyní v držení ADG, tedy místní archeologické služby, jak to odpovídá švýcarské legislativě. Instituce ji udržuje a dále zkoumá.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Tom Metcalfe

Sám Lucas Schmid je nadále součástí celého projektu, i když se nedávno stal zubařem na plný úvazek a nepočítá s tím, že by se naplno věnoval archeologii. Na konci září strávil v lesích u naleziště více jak 70 dní a spolupracoval tak přímo v terénu jak s archeology z ADG, tak i s přidruženým univerzitním týmem. Bez ohledu na to, jakou další životní cestu si zvolí, nález římské dýky a jeho spojitost s ním jen tak nezapadne.

Co byste dělali, kdybyste narazili na podobný artefakt?

Zdroj: LiveScience