Mariánské Lázně bodují v japonských žebříčcích víc než Praha. Za oblibou stojí tradice onsen a její evropský protipól

Když v roce 2015 Japonská asociace cestovních kanceláří (JATA) hledala pro své členy méně okoukaná evropská městečka s výrazným vizuálním charakterem, shromáždila 157 nominací.

Foto: LenkaSvasek / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Zhruba tři stovky zaměstnanců japonských touroperátorů pak hlasovaly, výběrová komise zúžila seznam na 41 lokalit ve 28 zemích a finálních třicet zveřejnila pod hlavičkou „30 krásných evropských vesnic a malých měst“. Praha, Karlovy Vary ani Český Krumlov se do výběru nedostaly. Mariánské Lázně ano. Co na západočeském lázeňském městě japonský cestovní průmysl rozpoznal?

Jak probíhal výběr JATA a proč v něm uspěly právě Mariánské Lázně

Označení „japonské hlasování“ může svádět k představě masové ankety turistů. Skutečnost vypadala jinak. JATA, zastřešující organizace japonského outbound turismu, zadala svým členským firmám nominovat evropské lokality, které splňují dvě podmínky: autentickou atmosféru a obchodní potenciál pro japonskou klientelu. Z nominací vzešel užší okruh, o němž rozhodovali profesionálové z branže, lidé, kteří destinace znají z katalogů, inspekčních cest a zpětné vazby zákazníků. Výsledný soubor třiceti míst JATA znovu zveřejnila v únoru 2023, což téma vrátilo do médií.

Mariánské Lázně v japonské kartě figurují s odkazem na romantické pastelové fasády, lázeňské domy a kompaktní centrum, které návštěvník projde pěšky. Právě ta soustředěnost (kolonáda, prameny, parky, promenády, vily) vytváří dojem uceleného světa, nikoli pouhého historického fragmentu uprostřed moderní zástavby.

Architektura, kterou čas nezředil: proč lázeňský urbanismus oslovuje i z druhého konce planety

Mariánské Lázně stavěly svou tvář v průběhu 19. století. Neoklasicismus, novobaroko, secese i neorenesance tu stojí vedle sebe a dohromady tvoří kulisu, jakou velká evropská města dávno překryly pozdější stavební vlny. Litinová kolonáda z roku 1889 zůstává ikonickým prvkem centra, Křížový pramen láká k pitné kúře a Zpívající fontána rytmizuje lázeňský den.

Oficiální materiály VisitCzechia popisují město jako modelový příklad lázeňského urbanismu, jehož architektonickou celistvost nenarušil pozdější vývoj. Právě tato zachovalost podle našeho úsudku funguje jako klíčový magnet: japonský návštěvník zvyklý na precizně udržované onsenové městečko tu nachází evropský protějšek, odlišný civilizační model lázní, kde se ke koupeli přidávají kolonády, společenský rituál promenády a pitná kúra pod otevřeným nebem. Japonská koupelová tradice onsen staví na přírodním horkém prameni, relaxaci a estetice sdílené lázně. Mariánské Lázně nabízejí cosi širšího: celý městský organismus vybudovaný kolem léčebného pobytu.

UNESCO, EXPO a videomost: jak mezinárodní uznání posiluje japonský zájem

V roce 2021 vstoupily Mariánské Lázně do seznamu světového dědictví UNESCO jako součást souboru „Great Spa Towns of Europe“, jedenácti historických lázeňských měst ze sedmi zemí. Zápis potvrdil to, co japonský výběr naznačil o šest let dříve: výjimečnost zdejšího lázeňského dědictví přesahuje regionální měřítko.

Symbolické propojení obou kultur pokračovalo i během světové výstavy EXPO 2025 v Ósace. 30. července 2025 město spustilo dvoutýdenní videomost, obousměrný přenos přes velkou obrazovku s kamerou, která na japonské straně mířila na prostor před českým pavilonem. Denně od osmi ráno do dvou odpoledne středoevropského času si lidé v Mariánských Lázních a návštěvníci expa mohli mávat, posílat gesta i krátké vzkazy. Akce umožnila přímý kontakt dvou měst vzdálených devět tisíc kilometrů.

Tvrdá čísla o návštěvnosti: kdo dnes do Mariánských Lázní skutečně jezdí

Statistika za rok 2025 eviduje 337 144 hostů a téměř 1,37 milionu přenocování. Pozoruhodný je podíl zahraničních návštěvníků: 185 647 nerezidentů tvoří 55 % všech příjezdů. Dominují Němci a překvapivě silnou pozici drží Tchaj-wan. Japonsko mezi zveřejněnými top trhy nefiguruje; starší městské přehledy uvádějí kolem dvou set japonských hostů ročně v období 2015–2018.

Mariánské Lázně jsou tedy výrazně mezinárodní destinací i bez masového japonského přílivu. Japonská agentura HIS nicméně město stále vede ve svém aktuálním seznamu českých hotelových destinací vedle Prahy, Krumlova a Karlových Varů. Prestižní estetický výběr JATA a komerční nabídka touroperátorů tak fungují jako dva různé kanály: první buduje povědomí a aspiraci, druhý zajišťuje praktickou dostupnost.

Kam vyrazit po stopách japonského obdivu: tipy pro českého návštěvníka

Nejčitelnější body, které se opakují v doporučeních JATA i v oficiálních průvodcích města, lze projít za jedno odpoledne:

• Hlavní kolonáda, litinová konstrukce z konce 19. století, srdce lázeňského centra.
• Křížový pramen, nejstarší a nejslavnější z více než čtyřiceti zdejších pramenů.
• Zpívající fontána, vodní choreografie doprovázená hudbou, rituál podvečerního města.
• Lázeňské parky, anglické parkové úpravy propojující jednotlivé prameny a pavilony.
• Dům Chopin, připomínka slavných hostů, kteří formovali kulturní paměť místa.

Město nabízí i digitálního průvodce SmartGuide v češtině, němčině a angličtině s tematickými trasami. Ideální dobou pro návštěvu bývá přelom jara a léta nebo září ve všední dny; mimo víkendové špičky a festivalové akce si člověk užije klidné tempo, kvůli kterému sem Japonci vlastně míří.

Věra Čáslavská, nositelka japonského Řádu vycházejícího slunce z roku 2010, se podle české ambasády v Tokiu „významným způsobem zasloužila o rozvoj japonsko-českých vztahů“. Její odkaz funguje jako symbolická spojka mezi oběma kulturami, a Mariánské Lázně jako její architektonický protějšek: tiché, důstojné a překvapivě čitelné i pro návštěvníka, který přilétá z devíti tisíc kilometrů.