Na Smíchově stojí kolonie malých domků s předzahrádkami. Vypadá jako anglické předměstí, bydleli v ní pražští učitelé

Stačí odbočit z Plzeňské do strmějších ulic a za pár minut se ocitnete mezi řadami drobných domků s malými zahrádkami, úzkými uličkami a měřítkem, jaké v Praze prakticky nenajdete.

Foto: Aktron / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Učitelská kolonie na Malvazinkách, jak jí říkají místní, zabírá jen pár bloků severně od Smíchovského hřbitova, ohraničených ulicemi Přímá, Pravoúhlá a Xaveriova. Uvnitř tohoto čtverce se vine ještě Malá Xaveriova, která rozděluje soubor na dvě části. Celek působí tak kompaktně a cizorodě uprostřed pražské zástavby, že kolemjdoucí často zastaví a začnou fotit fasády, aniž by tušili, co přesně vidí.

Proč malvazinské uličky připomínají anglické předměstí

Dojem britského dělnického města tu nevzniká z žádného dekorativního prvku. Žádné tudorovské hrázděné štíty, žádné viktoriánské arkýře. Kouzlo spočívá v kompozici: nízké přízemní domky seřazené těsně vedle sebe, parcely úzké sotva na pár metrů, miniaturní předzahrádky a uliční profil tak stísněný, že si sousedé přes cestu mohou podat ruku z okna. Právě tenhle rytmus, opakující se modul domu, zahrádky a plotu, vytváří atmosféru, kterou ministerský návrh na památkovou ochranu výslovně přirovnává k historické zástavbě anglických předměstí.

Domky vznikaly ve třech velikostních variantách. Ložnice bývaly vtěsnané do podkroví, přízemí sloužilo jako hlavní obytný prostor a pod každým stavením se táhne sklep, který pravděpodobně nesl veškeré skladovací a provozní funkce; v tak stísněné dispozici pro ně jinde zkrátka místo nezbývalo. Jednotný dobový výraz fasád, shodná výška hřebenů a pravidelné rozestupy oken dodávají celku až filmovou kulisovitost.

Městská odpověď na bytovou krizi dvacátých let

Po první světové válce Praha zoufale hledala způsoby, jak ubytovat tisíce rodin bez střechy nad hlavou. Obec vykoupila pole severně od malvazinského hřbitova, pozemky pojmenované po Tomáši Malvazovi, který je držel už kolem roku 1628, a nechala na nich vystavět řadové domky pro nižší střední vrstvy. Zatímco jinde po Smíchově rostly provizorní nouzové kolonie z prken a plechu, malvazinský soubor dostal zděné stěny, pevnou uliční frontu a jasné parcelní uspořádání. Právě tahle solidnost mu zajistila přežití. Sousední provizorní osídlení dávno zmizelo; učitelská kolonie stojí dodnes.

Označení „učitelská“ přitom funguje spíš jako vžité místní pojmenování. Oficiální podklady mluví opatrněji o bydlení pro méně majetné vrstvy a přesný přidělovací klíč, který by potvrzoval výhradně pedagogické obsazení, se v dostupných archivech zatím nepodařilo dohledat. Legenda je to ale hezká.

Památková ochrana, která stále visí ve vzduchu

Okolí kolonie chrání stát už dávno: Smíchovský hřbitov, kostel sv. Filipa a Jakuba, usedlost Santoška i barokní socha Flory figurují v seznamu kulturních památek Prahy 5. Samotný obytný soubor ale plošnou ochranu dosud postrádá. Městská část v září 2025 podpořila návrh ministerstva kultury na vyhlášení samostatné památkové zóny, Národní památkový ústav doporučil Malvazinky i sousední kolonii Cibulka jako dva samostatně cenné urbanistické celky. Jenže v přehledu památkových zón MK k 31. srpnu 2026 malvazinský soubor mezi nově vyhlášenými zónami nefiguruje.

Metropolitní plán přitom pro okolí Xaveriovy výslovně požaduje zachování specifického měřítka zástavby. Bez formální ochrany ale stačí jediná necitlivá přestavba, zvýšení podlaží, předimenzovaná přístavba či rozboření uliční čáry, a křehká harmonie celku se nenávratně naruší. Právě v drobnosti a kompaktnosti tkví hodnota místa, a zároveň jeho zranitelnost.

Procházka kolem Malvazinek: co dnes návštěvník potká

Praha 5 sama lokalitu nabízí jako výletní trasu nazvanou „Kolem Malvazinek“ , která vede přes zahradu Santoška ke hřbitovu. Kdo si chce projít celý okruh, může začít u usedlosti Santoška s barokní sochou Flory, pokračovat svahem do parku Na Pláni (otevřeného 4. 6. 2025 s novými cestami, osvětlením, dětským hřištěm a komunitní zahradou) a odtud zamířit do ulic Xaveriova a Malá Xaveriova, kde stojí jádro kolonie. Závěr patří Smíchovskému hřbitovu, kde leží Jakub Arbes, Egon Bondy, Karel Gott, Jan Janský či Ondřej Sekora.

Zázemí pro návštěvníky zůstává skromné. Kolonie je čistě obytná, bez kavárny či obchodu. Spolehlivě fungující toalety najdete na hřbitově.