Igigi: Záhadná vrstva nižších bohů pracovala na Zemi, až se vzbouřila proti svým pánům –⁠ bohům Anunnaki

Slovo Igigi označovalo nejvyšší koncil bohů nebeských oblastí. Pracovali pro Anunnaki, kopali příkopy a čistili kanalizaci. Jednoho dne při únavě odhalili svou pravou podstatu, což uvádí i legendární sumerský epos Enúma eliš a mýtus o Atrachasísovi. Semitský pojem „Igigi“ odkazuje ke skupině bohů mezopotámského panteonu. Význam slova „Anna“ zůstává kontroverzním a jeho výklad je stále výzvou. Slovo „Igigi“ chce více dalšího studia.

Jedni nahoře, druzí zase na Zemi

Současně není přesně známo, co vlastně obě entity odlišovalo. Jak uvádí stránka Oracc (The Open Richly Annotated Cuneiform Corpus), termín se objevuje v básni o Atrachasísovi, babylonské verzi Eposu o Gilgamešovi, příběhu o Velké Potopě. Text je datován do 17. století před Kristem a je vyryt na tabulkách uchovaných v Britském muzeu v Londýně. Tento nález poskytuje několik důkazů ohledně vzájemného vztahu Anunnaki a Igigi bytostí.

Text sestává ze 3 tabulek, každou rozdělenou do 8 sloupců po obou stranách. Každý z nich má 55 řádek. Vše tak tvoří 1 245 linek textu, z nichž se ovšem jen část podařilo přeložit. Báseň o Atrachasísovi začíná stavem věcí po stvoření vesmíru. Bůh nebes Anu je povýšen na nebesa, Anki padá do Abzu, podsvětí plného vody. Nad ním se tyčí Země, kterou si zabírá sám Enlil společně se všemi živými bytostmi. Kde nám tedy číhá ona vzpoura bohů?

Vzbouřil se jeden, ostatní následovali

Bohové Igigi byli nuceni pracovat na Zemi, kde vládl Enlil. Vyhrabávali tedy řeky (včetně Eufratu a Tigrisu). Tato těžká práce trvala 2 500 let. Na 39. řádku tabulky už přemýšleli o stavu věcí, až se jeden z nich vzbouřil. Ostatní mu naslouchali a zahodili nářadí do ohně, pak se vydali na pochod ke svatyni Enlina. Text to konkrétně popisuje následovně: „Když bohové jako lidé vydrželi práci a prošli těžkou námahou, jejich dychtivost byla velká.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Práce byla těžká. Únava byla velká; velcí Anunnaki, sedm, na ně uvrhlo únavu.“ Následující řádky jsou částečně poničené, ale ukazují, že Igigi nechtěli více unavených druhů. Po Anunnaki tedy žádali trvalé řešení. Anunnaki proto vytvořili lidi, kteří následně museli převzít veškerou práci. Enlil plakal a meditoval, nakonec opustil Zemi a vydal se s Anu na nebe, kde mu vrátil božské síly Země. Anu odvětil, že důvodům Igigi dobře rozumí.

Člověk z hlíny a boží sliny

Jejich práce byla velká, tedy naznačil stvoření lidí. Pak vyvolal bohyni Mammu, matku bohyni. Ta měla být součástí stvoření a předat Igigi jeho rozhodnutí. Ti se, když se o této skutečnosti dověděli, opět radovali. Mammu se pak připravila na proces tvoření. Z toho důvodu se bohové Igigi rozhodli označit ji jako „Paní všech bohů“, neboli „Kala-Belet-ili„. A ona smíchala jíl, pak přivolala Anunnaki a Igigi, kteří na něj ještě plivli.

Člověk tak došel do stádia, kdy byl připraven na svou existenci. A byl přidělen k úkolu, který kdysi patřil bohům Igigi: těžké práci na Zemi.