Léčil se tu car i králové, dnes nad nimi Češi ohrnují nos. Možná děláme největší chybu své dovolené

Město s více než 80 minerálními prameny a evropsky unikátním Vřídlem o teplotě 73,4 °C loni obsloužilo přes 100 tisíc návštěvníků jen v infocentru. Přesto ho řada Čechů automaticky škrtá z itineráře.

Foto: Aktron - licence CC BY-SA 4.0

Karlovy Vary mají zvláštní postavení v české mentální mapě. Každý je zná, většina tam nikdy cíleně nejela. Důvody znějí povědomě: „To je přece pro cizince,“ „samý hotel a koberec,“ „tam se nedá zaparkovat.“ Jenže právě tahle předem odepsaná destinace nabízí jeden z nejsilnějších domácích city-breaků, postavený na vodě, rituálu, architektuře a krajině, kterou si po staletí vybírali carové, císařovny i básníci. A zatímco my mávneme rukou, zbytek Evropy se tam vrací.

Kdo se tu opravdu léčil — a kdo je jen legenda

Karel IV. figuruje v příběhu Karlových Varů jako zakladatel. Město nese jeho jméno, legendy mluví o jelenu, který ho k horkému prameni dovedl. Historické záznamy potvrzují jeho pobyty ve městě v letech 1370, 1374 a 1376, jednoznačně doloženou lázeňskou kúru v dnešním smyslu u něj ale hledat nelze. Karel IV. je symbolický patron, ne první pacient.

Jinak je to s carem Petrem I. Velikým. Ten do Karlových Varů přijel dvakrát, v letech 1711 a 1712, a jeho pobyty jsou městem přímo doložené. Doložená je i návštěva Marie Terezie, která sem poprvé zavítala roku 1721 jako princezna a později městu aktivně pomáhala. A pak tu byl Goethe, třináctkrát. Ne jako turista, ale jako propagátor, který svými dopisy a pobyty pomáhal budovat evropskou reputaci města. Beethoven, Freud, Schiller, seznam čte jako kdo je kdo kontinentální kultury. Nešlo přitom jen o léčbu. Šlo o spojení zdraví, statusu, setkávání a krajiny, které nikde jinde v Evropě nemělo tak koncentrovanou podobu.

Co vlastně Čechům vadí

Přímý průzkum, který by kvantifikoval, proč Češi Karlovy Vary míjejí, neexistuje. Reputační vjem ale sestává z několika vrstev: přetížené centrum v sezoně, problémy s parkováním, pocit, že město je orientované víc na zahraniční klientelu než na domácího návštěvníka.

Na tom je kus pravdy, ale město na to reaguje. V roce 2023 zavedlo technologicky přísnější kontrolu parkování přes registrační značky a monitorovací vůz městské policie. Během filmového festivalu a vánočních trhů posiluje hlídky a řeší problémová místa s nelegálním stáním. Management plán UNESCO komponenty přidává širší kroky: chytrý navigační systém, optimalizaci dopravy, lepší pěší prostupnost centra a regulaci zahradních pivnic v chráněném území.

Problém Karlových Varů není nedostatek obsahu. Je to česká tendence zaměňovat reputaci přetíženého centra za realitu celého města.

Město, které žije, čísla mluví jasně

Kdo si myslí, že Vary jsou uzavřený rezervát pro VIP, ať se podívá na data. Infocentrum města za rok 2024 obsloužilo více než 100 000 klientů. Region Card zaregistrovala 7 215 držitelů, kteří dohromady vygenerovali 38 638 návštěv partnerských míst. Císařské lázně, monumentální budova z let 1893–1895, přitáhly 90 300 návštěvníků a patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle celého kraje.

A co poměr domácích a zahraničních hostů? Krajská data za rok 2025 ukazují 659 275 rezidentů proti 776 740 nerezidentům v hromadných ubytovacích zařízeních, zhruba 46 ku 54 procentům. Karlovy Vary mají sice dlouhodobě nadprůměrně mezinárodní profil, ale po covidu se struktura klientely výrazně proměnila. Výpadek ruských a asijských hostů částečně nahradili právě tuzemští návštěvníci a hosté z okolních států, hlavně z Německa. Město s tím počítá a chce na tom stavět.

Zajímavý detail z výroční zprávy infocentra: kampaň #PijuPrameny, která se snaží vrátit lázeňský rituál i místním, měla v roce 2024 druhý ročník a zapojilo se do ní přes 400 lidí. Zpráva přitom výslovně říká, že samotní Karlovaráci prameny „ke své škodě“ příliš nevyužívají, přestože za nimi jezdí lidé z celého světa.

Co nevynechat, a kdy jet

Základ lázeňského zážitku tvoří kolonády a prameny. Mlýnská kolonáda od Josefa Zítka s pěti prameny je architektonické srdce města. Vřídlo, tryskající do výšky dvanácti metrů, nemá v Evropě obdobu. Císařské lázně nabízejí monumentální interiér i současný návštěvnický program. K tomu patří lázeňské procházky, Goethova stezka, vyhlídkové body nad městem a lesní terapeutická krajina, která byla součástí léčebného konceptu už v 19. století.

Srovnání s dalšími dvěma městy západočeského trojúhelníku pomáhá pochopit, proč jsou Vary jiné. Mariánské Lázně fungují jako „lázně v parku“, klidnější a zelenější model. Františkovy Lázně pracují s 26 zdroji studených uhličitých vod a ještě komornější atmosférou. Kdo hledá monumentalitu, šíři městského programu a nejsilnější přírodní fenomén, míří do Varů.

Praktická rada: neplánujte pobyt na týden filmového festivalu, který v roce 2026 připadá na 3.–11. července. Výroční zpráva infocentra uvádí, že rozdíl mezi hlavní a vedlejší sezonou se postupně stírá, takže lepší strategie než čekat na zimu je prostě jet mimo velké eventové víkendy, ideálně ve všední dny.

Nikde jinde na světě není pitná kúra tak rozšířená jako na karlovarských kolonádách, to není marketingová fráze, ale konstatování z oficiálního management plánu města. Možná stačí vzít koštýřek a zkusit to, než to zase odepíšeme jako „město pro jiné.“