Egyptské pyramidy fascinují vědce a všechny milovníky historie už stovky let. Ani s moderními technologiemi nejsme schopni přesně říct, jak byly pyramidy před více než 4 tisíci lety postaveny. Tento fakt dlouhodobě nahrává různým konspiračním teoriím, které pyramidy považují za výtvor mimozemšťanů nebo dávné vyspělé civilizace. Vědci však po letech výzkumu konečně mají reálnou představu o tom, jak Egypťané pyramidy stavěly. Pomohlo jim vyschlé rameno řeky Nil.

Egypťané skutečně postavili pyramidy

Pyramidy v Gíze oprávněně patří mezi největší divy světa. Celá staletí se jednalo o nejvyšší stavby, které kdy lidská ruka vytvořila. Jedná se o tak monumentální stavby, že dodnes mnozí badatelé pochybují o tom, že by se skutečně jednalo o výtvor starověkých Egypťanů. Tyto teorie podporuje fakt, že ani s moderní znalostí architektury nejsme schopni říct, jak by něco takového dokázali bez použití moderní techniky. Vědci však věří, že Egypťané skutečně pyramidy postavili.

Odhaduje se, že stavba jedné pyramidy mohla trvat několik desítek let a podílely se na ní statisíce dělníků. Dlouhou dobu se věřilo, že stavbu prováděli výhradně otroci pod vedením studovaných architektů. Toto tvrzení však bylo dávno vyvráceno a vědci dokázali, že se stavby účastnili kvalifikovaní a placení dělníci.

iZdroj fotografie: http://puzzles-games.eu / Creative Commons / CC BY-SA

Pomohlo vyschlé rameno Nilu

Ačkoliv je oblast Gízy dnes pustá poušť, nebylo tomu tak vždycky. Vědci přišli s teorií, že v období, kdy se pyramidy stavěly, dosahovalo ke staveništi v Gíze jedno rameno Nilu. Toto říční rameno se nazývá Ahramat a ukrývá v sobě klíč k rozluštění dávné záhady pyramid. Po vodě mohli stavitelé jednoduše dopravit potřebný materiál až k rozestavěné pyramidě. Proud vody pravděpodobně používali také k pohánění některých stavebních nástrojů, díky kterým dopravili těžké kvádry až k vrcholu pyramidy.

Hluboko pod vodou, v centru bermudského trojúhelníku, jsou ukryté 2 obří skleněné pyramidy

V dnešní době je říční rameno Ahramat už dávno vyschlé a o jeho existenci neexistují téměř žádné stopy. Mapování zaniklého ramene řeky Nil tak pro vědce představovalo značný oříšek. Uvádí se, že zaniklo už před tisíci lety, když Egypt zachvátilo velké období sucha. Jeho stopy následně zametly četné písečné bouře. Přesto se vědcům povedlo určit jeho přibližnou délku. Říční rameno Ahramat bylo zhruba 64 kilometrů dlouhé a v některých místech až 700 metrů široké a Egypťané kolem něj postavili až 31 pyramid.