Hallstatt ukrývá kostnici s ručně malovanými lebkami někdejších obyvatel města

V kapli sv. Michaela nad jezerem leží přes tisíc lebek. Zhruba 610 z nich nese jména, data a květinové motivy namalované rukou pozůstalých.

Foto: H. Michael Miley - licence CC BY-SA 2.0

Většina lidí zná Hallstatt z fotografií: pastelové domy odrážející se v hladině Hallstattského jezera – panorama, které se stalo jedním z nejsdílenějších záběrů střední Evropy. Jenže stačí od nábřeží vystoupat po kamenných schodech ke katolickému farnímu kostelu a za ním, v dolní části gotické kaple sv. Michaela, narazíte na místo, které je přesným opakem instagramové lehkosti. Nízká místnost plná pečlivě naskládaných lidských kostí a lebek, z nichž stovky nesou ručně malované nápisy a ornamenty. Každá patřila konkrétnímu člověku z téhle malé alpské obce. Každá má jméno.

Proč se v Hallstattu malují lebky mrtvých

Tradičně se vznik kostnice vysvětluje prostým nedostatkem místa. Hallstattský hřbitov, sevřený mezi skálu a jezero, nemá rodinné hroby v českém slova smyslu; místo na hrobě se může znovu obsadit už po deseti letech. Kosti exhumovaných zemřelých se proto po staletí ukládaly do společného ossária v kapli. Jenže současná farnost tento výklad zpřesňuje: nešlo jen o pragmatiku, ale i o hluboce zakořeněnou rodinnou tradici. Pozůstalí nechtěli, aby jejich blízcí zmizeli v anonymní hromadě kostí.

A tak se zrodil zvyk, který nemá v Evropě v tomto rozsahu obdobu. Po exhumaci hrobník lebku vyčistil, nechal ji vybílit na slunci a vzduchu a pak ji rodina nebo místní malíř ozdobili. Černý kříž, jméno, datum narození a úmrtí, kolem dokola věnec z květin. Dub symbolizoval slávu, vavřín vítězství, břečťan život, růže lásku. Starší kusy mají tmavší, masivnější věnce; novější jsou jemnější, s úzkými kříži a drobnými břečťanovými větvičkami. Styl se proměňoval, ale princip zůstával stejný: vrátit mrtvému tvář i ve společném prostoru smrti.

Čísla, která si trochu protiřečí

Regionální turistický web Salzkammergut uvádí v kostnici přibližně 1 200 lebek, z toho 610 malovaných. Farní text linecké diecéze ale hovoří o „asi 700″ zdobených kusech. Rozdíl zní marginálně, v kontextu tak malé sbírky ale ukazuje, že přesná evidence nikdy neexistovala; jde o pietní místo, ne muzejní depozitář. Bezpečné je říct: zhruba 600 až 700 lebek nese malbu, nejčastěji se cituje číslo 610.

Malované kusy pocházejí hlavně z 18. a 19. století, ale samotné ukládání kostí do kaple sahá minimálně do počátku 17. století. Nejmladší lebka v kostnici patří ženě, která zemřela v roce 1983 a jejíž přání být sem uložena bylo splněno v roce 1995. Podle farnosti je to stále možné, stačí to uvést v závěti. Katolíci i evangelíci sdílejí tentýž hřbitov, a tedy i tentýž prostor paměti.

Evropský unikát, ne evropská kuriozita

Kdo zná sedleckou kostnici u Kutné Hory, nevyhne se srovnání. Sedlec uchovává ostatky odhadem 60 000 zemřelých, přetvořené do monumentálních kostních ornamentů: lustrů, erbů, pyramid. Je to velkolepé memento mori. Hallstatt je něco jiného. Menší, tišší, ale výrazně osobnější.

Pařížské katakomby, největší podzemní ossárium na světě, zase pracují s podobnou logikou jako Sedlec: stěny z femurů a tibií, monumentální prostor introspekce nad smrtelností. Eggenburg v Dolním Rakousku vystavuje kosti asi 5 000 osob. Hallstatt se od nich všech odlišuje právě personalizací. Jak to shrnul Paul Koudounaris, historik funerálního umění, pro Smithsonian Magazine: jde o největší dochovanou sbírku malovaných lebek v Evropě. Podobné, ale menší soubory existovaly i jinde ve východních Alpách; Hallstatt je prostě ten, který přežil nejlépe.

Mezi pietou a selfie tyčí

Hallstatt dnes přitahuje statisíce návštěvníků ročně a správa světového dědictví UNESCO otevřeně mluví o potřebě řídit turistický provoz. Od prosince 2023 běží projekt návštěvnického managementu s cílem, aby kontakt mezi rezidenty a turisty zůstal respektující. Kostnice stojí uprostřed tohoto napětí. Linecká diecéze v textu k uměleckému projektu „Über die Schwelle“ z roku 2024 přímo pojmenovává rozpor: místo, kde je smrt a naděje na vzkříšení doslova viditelná, zároveň prochází davy lidí, kteří mu věnují jen pár minut.

Přesto kostnice nepůsobí jako přetížená atrakce. Vstupné je symbolických 50 Kč pro dospělé a 13 Kč pro děti. V hlavní sezoně od května do září 2026 je otevřeno denně od 10 do 18 hodin, mimo sezonu v omezeném režimu; přesné časy se mezi oficiálními weby mírně liší, takže před cestou stojí za to je ověřit na hallstatt.net. Z Prahy je to autem zhruba čtyři hodiny, z Brna necelých pět. Kdo jede přes Český Krumlov, může využít denní shuttle, cesta trvá asi dvě a půl hodiny.