Kelvedon Hatch a jeho tajemný bunkr. Opuštěný atomový bunkr je stále plný života, lidé v něm ale nežijí. Paranormální jevy jsou zde na denním pořádku a nikdo je neumí vysvětlit.
V období studené války byla hrozba jaderného konfliktu všudypřítomná. Není proto divu, že v té době vzniklo velké množství podzemních bunkrů, které měly sloužit k ochraně civilního obyvatelstva a důležitých členů vlády. Jedním takovým místem byl také bunkr v Kelvedon Hatch. Dnes je z něj Muzeum studené války a častý předmět paranormálního zkoumání.
Podzemní prostor v Kelvedon Hatch
Návštěvníci přijíždí k nenápadnému domečku z červených cihel, jakých je v této části Anglie spousta. Na první pohled by nikoho nenapadlo, že se pod tímto domkem skrývá protiatomový bunkr, který v nejnižším podlaží dosahuje hloubky 40 metrů pod zemí. Podzemní prostor v Kelvedon Hatch vznikl v letech 1952 a 1953, kdy lidé věřili, že je jaderný konflikt na spadnutí.
Ve svých prostorách by dokázal uschovat desítky lidí, kteří by zde přežili klidně tři měsíce. Tento bunkr měl však sloužit především jako úkryt pro významné členy vlády, kteří by z něj dál řídili svou zemi. Bunkr byl tehdy vybaven nejnovějším rádiovým systémem, měřáky radiace a dalším nezbytným zařízením, díky kterému by lidé v úkrytu zůstali v kontaktu se zbytkem světa.
Výskyt paranormálních jevů
Podzemní prostor v Kelvedon Hatch však od jeho výstavby provází četné paranormální jevy. Říká se, že během prací na bunkru beze stopy zmizel jeden z pracovníků během betonáže vyhloubených prostor. Na konci pracovního dne po něm na čerstvém betonu zůstala pouze jeho pracovní čepice. Je samozřejmě možné, že se dotyčný pracovník uprostřed šichty rozhodl, že s prací jednoduše sekne.
Skutečnost, že ho od té doby nikdo nikdy neviděl spíš poukazuje na to, že zde nejspíš došlo k nějakému záhadnému neštěstí. Pracovníci muzea také tvrdí, že se chodbami bunkru prochází důstojník RAF (Královského letectva). Nikdo si však nedokáže vysvětlit, jak by se tam dostal.
Bunkr nikdy nebyl využit
Jak už dnes víme, k žádnému jadernému konfliktu během studené války nakonec nedošlo. Bunkr v Kelvedon Hatch tak nikdy nebyl využit k účelu, ke kterému byl postaven. Po desetiletích se zde pak otevřelo muzeum, které demonstruje původní účel bunkru a připomíná lidem, jak blízko konci světa jsme tehdy byli. Místní obyvatelé pak mají jistotu, že kdyby k takové katastrofě došlo dnes, mají se aspoň kam schovat.