Vědci se pustili do řešení záhady 3 000letého sýra. Našli ho ve stejně staré egyptské hrobce

Stalo se to v hrobce v Sakkáře, ležící asi 30 kilometrů od Káhiry. Badatelé našli „produkt“, který nedokázali nijak zařadit. Rozbor tohoto nálezu trval dlouhé 4 roky a výsledek byl poměrně nečekaný. Jednalo se totiž o sýr, jehož požití by však ohrozilo život i v době jeho výroby před 3 200 lety. Obrovská nekropole Sakkára leží na západním pobřeží Nilu a její celková rozloha je 8 kilometrů čtverečných. Pohřbeni jsou tu mnozí.

Tajemství hmoty v plátně

Svoje místo spočinutí zde našli členové mnoha egyptských dynastií. Sakkára patřila Memfisu, který byl v té době hlavním městem celého Egypta. Dnes tu probíhají asi nejrozsáhlejší vykopávky a každý objevený kousek doplňuje naše znalosti starověku. Hrobka Ptahmese, který tehdy vládl Memfisu, byla poprvé nalezena roku 1885. Postupem času však objevené části pohřbil písek. Asi před 8 lety byla však opět odkryta.

Uvnitř pak archeologové objevili mnoho úžasných věcí včetně nádoby s podivnou ztvrdlou hmotou. Byla bílá a zabalená v plátnu. Už tehdy se objevily odhady, že půjde o nějakou potravinu – jídlo bylo běžnou součástí posmrtné výbavy. Jednoznačný verdikt však musela přinést až analýza. Tento rozbor ale nepatřil do archeologické kompetence, byla tedy zapojena skupina chemiků. Konkrétně egyptských a italských vědců z Katánské univerzity.

Sýr, který měl na svědomí mnoho životů

Zkoumání látky nejdříve ukázalo značný obsah cukru a různých bílkovin. Řetězce aminokyselin byly sice narušeny a poničeny, i tak mohli ale badatelé mluvit o jednom z nejstarších objevených sýrů. Jen jeden je starší, má 3 600 let a našli ho němečtí archeologové v roce 2014. Byl v hrobce v poušti Takla Makan společně s několika mumiemi. Ten z hrobky Ptahmes byl z kravského mléka a syřidla z telecích žaludků.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokročilé analýzy ukázaly jak jeho složení, tak i bakteriální proteiny. Produkt obsahuje velké množství bakterií Brucella melizensis, které u lidí i zvířat způsobují brucelózu. Studium egyptských kronik snadno vyjeví zmínky o středomořské horečce s mnoha mrtvými. A právě tohle je jednoznačný důkaz toho, co k takové epidemii vedlo. Rozbor navíc neukázal žádné prospěšné laktobacily a mikroby, které běžně zahrnuje mléčná fermentace.

Dalším cílem postup výroby

Není vyloučeno, že u dalších pohřbů najdou badatelé právě tento druh sýra. Postupně tak snad bude možné určit i celou metodu, kterou ho starověcí Egypťané vyráběli. Egypt je obecně nevyčerpatelnou studnicí toho, co ještě čeká na odhalení. Vysoce rizikový sýr je jednou z těch kuriozit, jež nakonec odhalují nečekané souvislosti. A kdykoli se zdá, že jedno místo vydalo už všechna tajemství, objeví se něco, co šokuje i protřelé výzkumníky.

Jakou potravinu byste si vzali do posmrtného života?

Zdroj: ScienceDirect