Ženy, které cvičí 4x týdně, mají o 88 % nižší riziko demence. Klíč je v proteinu, který mozek vyplavuje při zátěži svalů

Švédská studie sledovala 191 žen přes čtyři desetiletí. Ty nejzdatnější onemocněly demencí o 11 let později než ostatní.

Foto: Picryl

Rok 1968, Göteborg. Skupina žen ve věku 38 až 60 let nasedá na bicyklový ergometr a šlape do vyčerpání. Nikdo z nich netuší, že výsledek tohoto jediného testu bude vědce zajímat ještě o 44 let později, a že rozdíl mezi střední a vysokou kondicí se propíše do dramaticky odlišného rizika demence. Studie, kterou v roce 2018 publikoval časopis Neurology, přinesla číslo, které od té doby obíhá světovými médii: 88% snížení rizika. Jenže za tím číslem se skrývá příběh složitější, než jak ho obvykle podávají titulky.

Co přesně studie změřila

Výzkumný tým z Göteborské univerzity nesledoval, kolikrát týdně ženy cvičí. Neměřil ani žádný protein. Jediné, co v roce 1968 zaznamenal, byla kardiovaskulární zdatnost, tedy maximální výkon, kterého ženy dosáhly na rotopedu při stupňované zátěži. Podle výsledku je poté rozdělil do tří skupin:

• Nízká zdatnost: 59 žen
• Střední zdatnost: 92 žen
• Vysoká zdatnost: 40 žen

Následovalo čekání, a to až do konce roku 2012. Ve skupině s vysokou zdatností se demence objevila u 2 žen ze 40. Ve střední skupině u 23 z 92. Statisticky vyjádřeno: ženy s vysokou kondicí měly oproti středně zdatným adjustovaný poměr rizik 0,12, tedy o 88 % nižší riziko. A když demence přece přišla, dostavila se v průměru ve věku 90 let, zatímco u středně zdatných v 79 letech.

Jsou to silná čísla. Ale stojí na malém vzorku 40 žen v nejzdatnější skupině a na observačním designu, který neumí odlišit příčinu od pouhé souvislosti.

Odkud se vzal protein z titulku

Původní švédská kohorta žádný protein nezkoumala. Biologické vysvětlení, proč by kondice mohla chránit mozek, pochází z jiné větve výzkumu. Klíčovou práci publikovali v roce 2013 Wrann a kolegové v časopise Cell Metabolism. Ti ukázali, že cvičení aktivuje v kosterním svalstvu dráhu vedoucí přes protein FNDC5, jehož odštěpek, irisin, se dostává krevním řečištěm do mozku. Tam spouští produkci BDNF, takzvaného mozkového neurotrofního faktoru, který podporuje přežívání neuronů a plasticitu hipokampu, tedy struktury klíčové pro paměť.

Je to biologicky věrohodný mechanismus. Ale je to jiný typ důkazu než čtyřicetiletá kohorta ze Švédska. Švédská studie říká „zdatnější ženy měly méně demencí“. Experimentální práce říká „cvičení zvyšuje v mozku ochranné látky“. Obojí ukazuje stejným směrem, ale propojit je do jedné věty vyžaduje opatrnost.

Proč nejde o magické „4 tréninky týdně“

Zmínku o čtyřech trénincích týdně v původní studii nenajdete. Je to redakční převod doporučení Světové zdravotnické organizace, která dospělým doporučuje minimálně 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně, nebo 75 minut intenzivní. Rozložíte-li 150 minut do čtyř lekcí, vychází necelých 40 minut svižné chůze, běhu, plavání nebo jízdy na kole. Pro větší přínos WHO doporučuje až 300 minut týdně.

Podstatné je, že WHO řadí fyzickou aktivitu mezi nejsilněji podložená preventivní opatření proti kognitivnímu poklesu, silněji než středomořskou dietu, kognitivní trénink nebo suplementy typu vitamin B či E. Pohyb není jediný faktor. Česká alzheimerovská společnost vedle něj zdůrazňuje péči o srdce a cévy, vyváženou stravu, duševní aktivitu i společenské kontakty. Ale mezi běžně dostupnými zásahy má aerobní kondice v současných doporučeních nejpevnější pozici.

Není pozdě začít

Švédská kohorta testovala ženy ve středním věku, průměrně kolem padesátky. Znamená to, že kdo nezačal ve čtyřiceti, má smůlu? Novější data z Framinghamské studie naznačují opak. Vyšší fyzická aktivita byla spojena s nižším rizikem demence jak ve věkové skupině 45 až 64 let, tak u lidí mezi 65 a 88 lety. Nejlépe podložené okno pro prevenci je čtvrtá a pátá dekáda života, ale pozdější start má stále smysl.

V Česku se téma týká stále většího počtu lidí. Podle odhadu Alzheimer Europe žilo v roce 2025 v Česku téměř 179 tisíc lidí s demencí. Do roku 2050 by jich mělo být přes 270 tisíc, nárůst o více než polovinu. Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc počítá s adaptací preventivních postupů, doporučený postup pro praktické lékaře z roku 2024 už fyzickou aktivitu uvádí mezi nefarmakologickými přístupy.

Co si z toho odnést

Číslo 88 % je reálné, ale pochází z malé kohorty a popisuje souvislost, ne prokázanou příčinu. Neříká „cvič čtyřikrát týdně a demence se ti vyhne“. Říká něco skromnějšího a zároveň důležitějšího: ženy, které byly ve středním věku kardiovaskulárně zdatné, měly po čtyřech desetiletích výrazně méně demencí. Biologický výzkum nabízí vysvětlení přes ochranné proteiny v mozku. A veřejnozdravotní doporučení překládají zdatnost do srozumitelného jazyka: 150 minut pohybu týdně, rozložených třeba do čtyř lekcí.

Rotoped v göteborské laboratoři v roce 1968 neměřil budoucnost. Ale data, která z něj vzešla, patří k nejdelším důkazům, že kondice ve středním věku a zdraví mozku ve stáří spolu úzce souvisejí.