Vědci popsali buňky, které pomohou porozumět depresím

Mozkové buňky připomínající svým tvarem hvězdy jsou možným klíčem k porozumění biologickým kořenům depresí.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Podle nové studie mají lidé trpící depresemi v mozku odlišnou funkci. Mají méně astrocytů, což jsou buňky připomínající tvarem hvězdy, na rozdíl od normálních lidí netrpících psychickými poruchami či problémy. Právě astrocyty jsou během deprese silně postiženy, což bylo známo už nějakou dobu, ale děje se to napříč celým mozkem, nikoli jen v jedné konkrétní oblasti. Znamená to, že menší počet těchto buněk hraje mnohem větší roli.

Nový poznatek pro nové strategie léčby

To vede badatele k jasnému závěru, že počet astrocytů hraje mnohem větší roli právě v problému deprese, než jaký byl původní náhled. Tím pádem lze následně stanovit novou strategii řešení psychických problémů. Jedním z nadějných směrů je vývoj léků, které „nakopnou“ funkcí stávajících astrocytů a podpoří také vznik nových napříč celým mozkem. Dobrou zprávou je také stálá produkce nových buněk.

iZdroj fotografie: Pixabay

Na rozdíl od neuronů totiž dospělý mozek neustále vytváří mnoho nových astrocytů. Nalezení cest, jak posílit tyto přirozené mozkové funkce může pomoci mnoha pacientům s depresemi. Astrocyty poskytují neuronům energii a podporují přenos signálů, ačkoli samy tyto signály neposílají. Patří obecně do skupiny podpůrných buněk a říká se jim také „glial“ buňky, což pochází z řečtiny a znamená to „lepidlo“.

„Hvězda“ v našem vlastním mozku

Jednoduše poskytují strukturní podporu neuronům jako psychické lešení. Jenže teď nám výzkumy ukázaly, že tohle lešení má v mozku aktivní funkci a že jde o mnohem víc než „jen podporu“. První post mortem studie pacientů s depresemi ukázaly, že některé oblasti mozku mají méně glial buněk, ačkoli nebylo jasné, co je ovlivnilo. Pozdější studie došly k závěru, že konkrétní oblasti lidí s depresemi mají nižší hustotu právě astrocytů.

iZdroj fotografie: Pixabay

Buňky totiž produkují protein GFAP, který slouží jako jejich vlastní značka. Pak se doktoři zaměřili na další podobnou značku, vimentin, a to u lidí s depresí a bez této choroby. Prozkoumali odlišné oblasti mozku, které jsou odpovědné za regulaci emocí – prefrontální kůru a thalamus. Celkově vzato byla hustota astrocytů v mozku mrtvých s depresí nižší než v mozcích bez tohoto postižení. Klíčovým prvkem studie bylo prozkoumání více oblastí najednou.

Zdroj: Livescience

Diskuze Vstoupit do diskuze
63 lidí právě čte
Zobrazit další články