Injekce se běžně používají k diagnostice, očkování či podávání léků. To, kam je injekce aplikována, závisí na povaze látky či léčiva, které je potřeba vpravit do těla pacienta.
Zaujalo vás někdy, že když je potřeba nějakou látku do těla vpravit injekčně, nedává se vždy na stejné místo? Někdy si musíte vyhrnout tričko, jindy rukáv, případně stáhnout kalhoty. Nejde jen o to, že opakovaná aplikace do stejného místa by měla za následek zjizvení tkáně. Místo, do kterého bude injekce podána, závisí totiž na látce, která je tímto způsobem aplikována.
Typy injekcí
Injekcemi se podávají tekuté léky, tekutiny nebo živiny přímo do těla člověka. Lékař či zdravotní sestra mohou injekce použít k podání vakcín a jiných typů léků do žíly, svalu, kůže nebo podkoží. Existuje několik různých typů injekcí v závislosti na účelu léku nebo látky v injekci:
Intravenózní injekce
Intravenózní injekce se používají k podávání léků do žíly. Lék se dostává přímo do krevního oběhu, rychle se vstřebává, což způsobuje okamžitou reakci. Zdravotník může podávat intravenózní léky jako jednorázovou dávku, nebo jako infuzi. Intravenózní injekce se používají k:
- podávání roztoků tekutin a elektrolytů při dehydrataci,
- podání lokální a celkové anestezie při operaci či zákroku,
- aplikaci léků proti bolesti,
- poskytnutí krve nebo krevních derivátů,
- podání výživy při podvýživě,
- podávání železa při jeho významném nedostatku,
- podání kontrastní látky před speciálním zobrazovacím vyšetřením,
- aplikaci steroidu, například dexametazonu,
- podání chemoterapie,
- infuzi monoklonálních protilátek pro léčbu covidu-19.
Mezi běžná místa pro intravenózní injekce, tedy místa, kde žíly leží v blízkosti kůže, patří:
- hřbet ruky,
- přední a zadní strana dolní části paže,
- přední loketní jamka.
Subkutánní injekce
Zdravotníci podávají injekce do tukové tkáně umístěné těsně pod kůží a nad svalovou tkání. K podání podkožních injekcí se používá menší jehla, aby se zajistilo, že se lék dostane do tukové tkáně, a ne do svalu. Na rozdíl od svalové tkáně má podkožní tkáň málo krevních cév, což umožňuje tělu vstřebávat lék pomalu. Mezi běžná použití subkutánních injekcí patří:
- inzulín při cukrovce,
- heparin nebo léky na ředění krve,
- očkování proti spalničkám a planým neštovicím,
- léky proti bolesti pro paliativní péči, jako je např. morfin.
Mezi nejčastější místa aplikace subkutánní injekce patří:
- vnější strana nebo hřbet horní části paže,
- přední a vnější strana horní části stehna,
- oblast břicha.
Intramuskulární injekce
Intramuskulární injekce se používají k podání léků do svalové tkáně. Svaly jsou bohatě prokrvené, což pomáhá tělu rychle vstřebat lék. Mezi běžná použití intramuskulárních injekcí může patřit:
- podání většiny vakcín;
- podávání vybraných antibiotik, jako je penicilin;
- podávání kortikosteroidů při zánětech nebo alergických reakcích;
- podávání hormonů, jako je testosteron;
- podávání léků pacientům, kteří nemohou užívat léky jinými běžně používanými způsoby.
Doporučená místa pro intramuskulární injekce jsou:
- horní vnější část stehenního svalu,
- ramenní sval a horní část paže,
- boky.
Intradermální injekce
Intradermální injekce se aplikují těsně pod povrch kůže a vytvářejí malou bouli. Způsob intradermální injekce má ze všech různých typů injekcí nejdelší dobu vstřebávání. Mezi běžná použití intradermálních injekcí může patřit např.:
- testování alergie,
- screening tuberkulózy (TBC),
- podání vakcíny proti chřipce.
Pro podání intradermální injekce se používají části těla s malým množstvím ochlupení, jako je vnitřní strana předloktí a horní část zad pod lopatkou. Navíc by se v místě kožní injekce neměly vyskytovat žádné rány, vyrážky, mateřská znaménka ani jizvy.
Který typ injekce je pro vás nejméně nepříjemný?