Máme víc než 5 smyslů, vysvětluje neurovědkyně. Mnoho interoceptivních detektorů si vůbec neuvědomujeme

Podle všeho nemají lidé pouze 5 smyslů. Cest, jak vnímat okolní svět, prý existuje daleko více. Zajímavé poznatky přinesla světoznámá neurovědkyně.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Kolik smyslů má průměrný člověk? Pokud srovnáváte smysly s jejich receptory, tedy sítnicí v oku nebo hlemýžděm v uchu, vyjde vám tradičně pět. Tedy zrak, sluch, hmat, čich a chuť. Ty jsou nazvány „exteroceptivní“, protože nám přinášejí informace o vnějším světě. Neurovědkyně Dr. Lisa Feldman Barrett tvrdí, že naše tělo má i množství detektorů na stavy a pochody uvnitř, kterých si vůbec nejsme vědomi. Například pro tep srdce, zvětšování plic, kručení v žaludku a mnoho dalších.

Pro světy vnější a vnitřní

Tyto jsou zvány „interoceptivní“ a odpověď na jejich počet je mnohem komplexnější a zajímavější. Zaprvé má totiž tělo receptory na další typy informací, jako je kupříkladu teplota. Tato čidla ovšem obvykle nepovažujeme za smysly. Kromě toho jeden receptor často slouží více účelům. Sítnice je například portálem pro světlo, které potřebujeme k vidění. Některé buňky sítnice ale také oznamují mozku, zda je venku den nebo noc.

Tento nepojmenovaný smysl pro denní či noční čas je základem cirkadiánního rytmu, který ovlivňuje náš metabolismus, stejně jako cyklus spánku a bdění. Dokonce i smysly, které se zdají být naprosto základní, jsou niterně propletené s dalšími detektory, ačkoli se zdají naprosto oddělené. Například se ukazuje, že co vidíme a jak to vidíme, souvisí i s mozkovým sledováním srdečního rytmu, které je součástí interocepce.

Konstrukce zkušenosti z mnoha zdrojů

Ve chvíli, kdy se naše srdce stahuje a pumpuje krev do tepen, toho mozek zachytává z okolí skrze zrak o něco méně. Mozek také vytváří smysly, pro které žádný receptor neexistuje. Příkladem je chuť, kterou vytváří kombinací vjemů chuťových a čichových. Roli hraje také teplota sestávající zase z teploty a vlhkosti. Mozek totiž ve skutečnosti vytváří všechno, co vidíme, slyšíme, čicháme a čeho se dotýkáme, a to kombinováním dat z více zdrojů.

iZdroj fotografie: Pxhere

Světelné vlnění například nevstupuje jednoduše do sítnice a pak do mozku, kde způsobuje zrakový vjem. Mozek ve skutečnosti předvídá, co uvidíme, než to uvidíme, a to na základě předchozích zkušeností. Roli hraje i aktuální stav těla a momentální situace. Dochází tak ke kombinaci predikce a příchozích smyslových dat ze sítnice. To dohromady tvoří vizuální zkušenost, kterou máme s celým okolním světem.

Kdy a jak vás naposledy zcela dokonale ošálily vlastní smysly?

Zdroj: ScienceNews

Diskuze Vstoupit do diskuze
141 lidí právě čte
Zobrazit další články